CYKLOVÝLET MOSTEK

Náš příběh začíná na loděnici, kde jsme výjimečně stáli ve věcech na kolo a ne ve věcech na vodu. Vyjeli jsme bez poruchy a bez závady v Avii směrem k Mostku. Měli jsme odněkud vyrazit na kola, ale nakonec jsme dojeli až k zapůjčenému domečku SŽDC (Správa železniční dopravní cesty). Vybalili jsme se, vyložili kola a jeli se projet po místním hornatém okolí. Podívali jsme se na rozhlednu na Zvičině a zdolali pár kopečků a než jsme se nadáli, byla tma a čekal nás náš pokoj, na kterém se strhla úžasná polštářová bitva. Už si nepamatuju, co bylo k večeři, ale musela to být mňamka. Zahráli jsme si twister a potom ještě nějakou hru. Další den se mi vůbec nechtělo vstávat, ale vstal jsem, protože jsem měl obrovitánský hlad. Ke snídani byly buchty, co napekly maminky. Musím podotknout, že mi moc chutnaly. A už jsme byli zase na kolech a vyrazili na Pecku. Měli tam hladomornu, studnu hlubokou 56m, dobovou kadiboudu a strašně moc kamenů. Jezdili jsme po všelijakých cestách a vymetali kdejakou kaluž, ale nejvíc jsme se vyřádili v té nejvíc rozblácené a rozorané cestě. Většina jela po poli, ale kdo ne, ten měl bláto až za ušima. Ještě ten další den, tedy v neděli, jsme se sbalili, vstřebali zážitky a vyrazili jsme do lesa k místu zvané Čertovy hrady. Zde jsme hráli šiškovanou a fotili zajímavé akční fotografie. Je škoda, že podzimní prázdniny trvají jen tak krátkou dobu, ale přesto jsem si tuto akci užil. Tímto končí cyklistický příběh z Mostku.

Autor této krátké povídky: Vladimír Siegl

fotky Miki