FRANCIE

Zrovna přejíždíme od Verdonu k Ubaye, když mi Petr s Janou oznamují, že budu muset napsat nějaké povídání o tom, jak to tam všechno bylo. Snažím se z toho vykecat, ale mé snahy jsou marné. V pondělí po příjezdu mi ještě píše Petr, abych na to nezapomněl, a že prý stačí jeden dva nejsilnější zážitky. No a tak mi nezbývá nic jiného, než něco napsat. Zážitků bylo spousta a vybrat z nich dva bude asi složité. Velmi silným zážitkem byla například první řeka Rýn, která se mnohým líbila, hlavně blbečkům co jezdí na rodeovce a pak si stěžují, že je bolí nohy. Ale jinak byla pěkná. Ferraty byly také velice pěkné, především krajinově, ale i obtížnostně a nesmím zapomenout ani na pěkný válec Rabiaux na řece Durance, který ocenila především raftová sekce. Já tady však chci vzpomenout na dvě řeky a sami určitě uhádnete na jaké. Je to řeka Bonne a řeka Guil.

BONNE

Již v noci přijíždíme k Bonne. Většina spí u vysedacího místa. My však odjíždíme dál, protože jsme se tam už nevešli. Ráno se všichni scházíme u mostu Pont du Prete, kde je také vodočet, podle kterého se rozhodujeme, že pojedeme spodní těžší usek. Ještě rychlou snídani a honem do hydra. V tuto chvíli ale nastává téma k debatování a to velice záludná otázka: „Long či short neboli krátký či dlouhý neoprén?“. Po deseti minutách, kdy už je skoro každý rozhodnutý pro krátký, nás Petr tvrzením: “Oblékáš se na vodu a ne na vzduch a co když zaplaveš nebo budeš někoho zachraňovat!“ přesvědčil do dlouhého a to se některým i docela vyplatilo. Takže oblečeni do dlouhých neoprénů se začínáme rozcvičovat a pomalu nasedat. V tu chvíli se objeví Francouz. Po složité konverzaci nám dělá průvodce po řece. Nutno dodat, že nám to dost usnadnil. A tak už konečně vyjíždíme na vodu a po pár metrech vjíždíme do první soutěsky, tak akorát na loď = drossage, jak jsem se dozvěděl z Petrova průvodce. Začínají i valečky a menší schody velice pěkné. Postupně se obtížnost zvětšuje a my dojíždíme k jednomu většímu schodu. Zde jde pár lidí prohlížet a my zatím nervózně čekáme nad peřejí a už konečně jedem první schod. Pohodička, pod ním lagunka. Najednou mi někam zmizela řeka. Francouz mi ukazuje, ať jedu doprava,: „Na takovej šutr?“ říkám si, asi chce, abych to přes něj boofnul, tak jedu. Nemám skoro žádnou rychlost a jsem už skoro na hraně. Rychle tam hodit záběr a už vidím, že je to jen takový sjezd. V pohodě stavím ve vracáku, kde se dozvídám, že Ivetka zaplavala a ostatní jí jeli chytat loď. Čekám tedy na ty, co to ještě nesjeli, abych nejel sám. Dojíždíme k další peřeji, kde na nás čeká Bára a říká nám, že ostatní to přenesli. Přenášení je trochu horolezecké a tak s Michalem přemýšlíme, že to pojedeme. Ještě koukneme, jak to projede Frantík, ale pak to radši přeneseme. Kousek pod peřejí potkáváme Ivetku a říkámejí ať tam počká na mostě, že pro ni pak sjedeme. O kus níž už na nás čekají ostatní a mají Ivetčinu loď. Petr si jí chytne na hupgumu a jedeme dál. Po chvíli už dojedeme nakonec, kde nás čeká svačina a nepádlující sekce.

GUIL

Ráno brzký odjezd, abychom vše stihli. Začínáme ferratou v Hradním příkopě, kde si nejenom užíváme krásy ferraty, ale také prohlížíme řeku a rozhodujeme se, jestli tento úsek pojedeme. Hned jak slezeme z ferraty odjíždíme nahoru k řece, kde budeme začínat. Klasický oblékací problém long či short se mě tentokrát netýká a tak jsem rychle oblečený a už vyrážíme. Pěkné peřeje WW III+. Honza Hodic plave, je dosti nervózní a moc si to neužívá, zato ostatní ano. Dojedeme až nad hradní příkop, kde končíme. Já a Kuba už máme vynesené lodě, když se dozvídáme, že to někdo jede. Rychle lodě na ramena a za nimi. Naštěstí jsme je ještě stihli a tak jedeme s nimi. Vjíždím do Hradního příkopu a přede mnou jen bílá voda. Snažím se udržet loď rovně, ale dělá mi to velké problémy a do obávaného esíčka najíždím skoro bokem. Naštěstí je to úplně v pohodě a stavím u ostatních ve vracáku. Slyším jenom: „Z tý ferraty to vypadalo úplně jinak, nebo tady je snad víc vody než bylo ráno.“ Jedeme dál, už jen pár průskoků a jeden válec, ze kterého musím vylehávat, ale to je u mě běžný. Dojedeme a čeká nás ta nejhorší část, donést lodě cca 500m k autům. Vyčerpaní dáváme malou svačinku a přejíždíme ke Trojkombinaci. Ještě rychle prohlídnout, první skok bude pohoda je tam jazyk, ale ten druhej bude horší. Rychle přinést loď a už koukám, jak to jede Petr. Válec na první části ho pěkně loopuje a tak začínám mít obavy. No nic, ještě poslední načtení cesty a už sedím v lagunce nad peřejí. Přede mnou jede Kuba a podle pohledů diváků, kterých bylo opravdu mnoho, vidím, že to sjel a tak rychle cvičný eskymák a vyjíždím. Jen se rozjedu, už vidím, jak si to štráduju do tý neuvěřitelný jámy. Předvádím pár šrotwheelů a vyplivává mě to na skálu. Chvilku čekám, jestli mě to z ní stáhne, ale nic. Tak zvedám o skálu a hned přepadávám zpátky, rychle eskymák a už zase padám do ohromný jámy. Rychle zvedám a jedno vidím, jak míjím zády kapsu ve skále. Dva záběry a už sedím dole ve vracáku a mám za sebou trojí zvedání na Trojkombinaci. Za mnou dojíždí Jirka, který jede úplně předpisově. Trochu vydýchat a jedeme dál pěkné čtyřkové peřeje. Asi po dvou kilometrech už nemůžeme, tak dáváme pauzu a probíráme, jak to kdo sjel. Dále se řeka uklidní, ale jenom na chvilku, aby nabrala síly na další úsek. Válce jsou pořád blíž k sobě. Stavím ve vracáku, ohlížím se a vidím, jak Jirka plave. Pokouším se chytit loď, ale bohužel se mi to nedaří, protože pode mnou je zablokovaná peřej, kterou přenášíme. Jirka je v pohodě na břehu a loď mu odlovili nějací rafteři, takže nám nic nebrání pokračovat. Po chvíli dojíždíme

k tunelu, kde já, Kuba a Jirka končíme. Petr s Honzou sjíždí válce před tunelem a i s Pepou pokračují dál .

Tak takhle jsme si užívali Francii. Bylo to velice pěkné a děkuji Petrovi, že mě vzal s sebou a že jsem si to mohl takhle užít. A nezapomeňte: „Zážitek nemusí být hezký,ale intenzivní“, ale já myslím, že mé zážitky byly spíše hezké.

Ahoj Kuba




FRANCIE

2. - 12.7.2009

ČTVRTEK 2.7.

17:30 odjezd z HK (km 0) Rozvadov, Norimberk, Karlsruhe, Freiburg.

PÁTEK 3.7.

04:30 spíme na parkovišti u Rýnu za Isteinem (km 829)

RHEIN 12 km

Istein ® Bad Bellingen

Až na dvě nebo tři peřejky volej. Začínáme u Isteinu (příjezd – odbočka k řece ze silnice objíždějící Istein na jeho konci směrem na Efringen-Kirchen), končíme v Bad Bellingenu „zezadu“ dálničního odpočívadla s benzínkou (příjezd pod dálnicí z vesnice).

15:30 odjezd (km 843), odjezd Mulhouse, Besanson, Bourg-en-Bresse, Lyon, Grenoble, La Mure.

SOBOTA 4.7.

00:30 spíme u Bonne u mostu Pont la Fayette (dřevěný se střechou) mezi Valbonnais a Entraigues (je tam malé parkoviště a nechalo by se sjet i na plac dolů k řece; nástupní místo na horní úsek) (km 1424)

BONNE 6 km

Pont du Prete ® Pont Haut

Začínáme u mostu Pont du Prete (> uprostřed pravého pilíře mostu 65 cm – odhadem, spodek vodočetné latě chybí – pro seznámení ideální voda). Jede s námi místní Francouz, takže prakticky neprohlížíme a jedeme 1,5 hod. Hned 100 m pod „nasedacím“ mostem (nesedání cca 100 m nad mostem na levém břehu, přístup po lesní cestě) je peřej, která končí zúžením ve skalní soutěsce – předem prohlédnout, zda není průjezd zatarasený stromy! Dál pokračuje voda WW IV, opět nízké skalní zúžení a soutěsky, vše na oči sjízdné. Vysoký most, pod ním zleva „vodopád“ z elektrárny. Následuje docela dlouhý úsek (několik set metrů) ve skalním korytě. Potom se řeka trochu rozšíří na několik zatáček do štěrkového koryta, aby se následně stekla (cca 1 km od vysokého mostu) do nízkého skalního korýtka, které končí těžkým místem – za větší vody X. Na začátku koryta je tedy dobré vpravo vystoupit a vše si prohlédnout (za naší vody bylo možné s trochou šikovnosti a štěstí zastavit na prohlídku vpravo těsně nad těžkým místem) – místo tvoří jedno zúžení (najíždět zprava těsně od břehu), krátký bazének a cca 1 m vysoký skok (skákat vpravo přes kámen). Dále pokračuje stále pěkná voda, řeka je trochu širší a vody přibylo. Přenášíme jedno ošklivé místo vpravo (vpravo asi sifon), vpravo je pomníček. Končíme nad jezem u mostu Pont Haut (příjezd – od La Mure se přejede přes most Pont Haut a za ním vlevo odbočuje silnice na Valbonnais – ještě před touto odbočkou uhýbá doleva cesta dolů k vodě, u řeky je plac na několik aut a případně přespání).

Náš vodní stav je asi minimem pro horní úsek – nejlépe začínat u mostu Pont la Fayette (je zde šikovné parkoviště; výše v Entraigues není místo), konec u jezu před Pont du Prete.

ferrata du Sautet

Pod hrází přehrady Barrage du Sautet (na řece Drac nedaleko městečka Corps) jsou dvě ferraty – lehčí Les Tunnels a těžší Grand Frisson. Lze jít každou zvlášť nebo obě dohromady – obě dohromady trvají 2,5 hod.

Přejezd do údolí Valgaudemar (řeka Séveraisse), kemp v Villar-Loubiere (km 1478). Kemp je na konci vesnice (při příjezdu proti proudu) – nad velkým jezem je most přes řeku (silnice jde po pravém břehu) – přejede se na levý břeh do lesa, kemp je za rafťáckou základnou.

NEDĚLE 5.7.

SÉVERAISSE 5 km

Le Casset ® Villar-Loubiere

> Villar-Loubiere, most ke kempu 105 cm

Začínáme pod kataraktem WW IV v Le Casset (ten a nad ním se to dle některých informací nesmí jezdit), velký plac u silnice pro auta a sestup k vodě po cestě (sjízdná pro 4WD), u vody šikovné místo (i na spaní). Příjemná svižná horská říčka WW II-III s čistou vodou, v kempu jsme za chvilku.

DRAC 11 km

St. Bonnet ® most N85

Vody není moc, ale vše v pohodě sjízdné. Příjemné svezení, několik míst WW III, hlavně před „vysedacím“ mostem.

16:30 odjezd k Verdonu; Gap, Sisteron, Digne, Castellane.

20:00 kemp Carejuan (příjemný levný kemp mezi odbočkou na Trigance a mostem Pont de Carejuan) (km 1718)

PONDĚLÍ 6.7.

canyoning RAVIN DE SAINT-JEAN (dolní)

Přístup: za mostem Pont St. Joseph (ve směru od Castellane, pravý břeh Clue de Rouiane) je parkoviště. Odtud kousek po silnici zpět k mostu a od mostu po cestě (pravý břeh; značka zákaz vjezdu) do kopce asi dvě serpentiny a je vidět první vodopád. Odtud ještě asi 100 m a z cesty uhýbá dolů k vodě malá pěšinka (nepřehlédnout). Celé asi 15 min.

Vybavení: oblečení jako na vodu (neopreny, bundy, vesty, helmy), dobré boty (nejlépe staré pohorky), sedáky a pomůcky pro slanění (osma, karabina HMS, …), 40 m lano na skupinu.

Popis: hned na začátku jsou dvě dvacetimetrová slanění (první jsou vlastně dva desetimetrové vodopády hned za sebou na jednom laně) a dále pokračují slanění kratší (celkem převýšení 135 m, délka 600 m). Na závěr je asi třímetrová skluzavka. Po ústí do Clue de Rouiane podejít most Pont St. Joseph a za ním doprava nahoru na parkoviště.

Čas: bylo nás hodně (cca 15), i s přístupem cca 3 hod.

canyoning JABRON (dolní)

Přístup: od Verdonu po silnici na Trigance, zahnout do vesnice Trigance (hrad) a u mostu před vesnicí začít.

Vybavení: oblečení jako na vodu (neopreny, bundy, vesty, helmy), dobré boty (nejlépe staré pohorky), sedáky a pomůcky pro slanění (osma, karabina HMS, …), 15 m lano na skupinu.

Popis: Nejdříve se jde několik set metrů polovyschlým štěrkovým korytem k jezu. Pod ním začíná skalní soutěska. Hodně se plave, asi v polovině je slanění cca 7 m. Asi po hodině cesty soutěska končí. Cesta zpět vede po pravém břehu ostře proti proudu po cestičkách lesem zpět k jezu a od něj po cestě na silnici.

kemp Carejuan (km 1817)

ÚTERÝ 7.7.

VERDON 2x15 km

Castellane ® kemp Carejuan

> 10-13 m3

Příjemné svezení WW II s jedním těžším místem asi v polovině – je dobře vidět ze silnice. Voda se v létě pouští každé úterý a pátek, letos ale měla přehrada vody hodně, takže tekla stále.

Grand Canyon jsme nejeli – Imbut je zasekaný stromy a je nutné ho přenášet.

kemp Carejuan (km 1874)

STŘEDA 8.7.

09:30 přejezd na Ubaye přes Digne, Col du Labouret, Col de Maure

13:00 Le Martinet

UBAYE 8 km

Le Martinet ® Le Lauzet

> Roche rousse (kajak.at) 30 m3

Klasický úsek. Máme pěknou vodu, takže skvělá záležitost, WW III-IV.

Začínáme v Le Martinet – při příjezdu od Le Lauzet nepřejíždět most přes řeku, ale odbočit před mostem doprava na Le Martinet a pokračovat až ke starému kamennému mostu, nad kterým je rafťácká základna a kemp.

Končíme v Le Lauzet – asi uprostřed vesnice je pomník – u něj ostře zahnout dolů a ve směru po proudu řeky přejet nad koupalištěm (pěkné a zdarma) a na druhém rozdvojení silnic odbočit doprava dolů k řece. Je tam kemp a točna vodáckých aut. Vysedací místo je dobré si prohlédnout předem, hned po něm totiž následuje těžká Královská soutěska.

Přejezd k Durance, spaní v kempu St. Crépin (km 2080).

ČTVRTEK 9.7.

ferrata Fort de Queyras

Lehká, vede tzv. „hradním příkopem“ nad řekou Guil (který si tímto prohlížíme před splutím), několik lávek. Nástup je od parkoviště pod hradem. Šli jsme asi 1,5 hod.

GUIL 6 km

Aiguilles ® Chateau Queyras

Začínáme v pískovně pod Augilles. Vody je dost, velmi příjemné svezení. Začátek WW II, od starého mostu teče řeka soutěskou WW III (III+). Končíme na parkovišti u hradu.

GUIL 1 km

„hradní příkop“ Chateau Queyras

Voda má sílu, která se z ferraty neodhadne, především první třetina. Končíme u mostu na konci soutěsky a lodě vynášíme zpět k parkovišti, protože u mostu je málo místa.

GUIL 8 km

„Trojkombinace“ ® přehrada

Máme pěknou střední vodu, takže je to dost výživné. Pěkná těžká voda, jedna z nejlepších řek Francie vůbec.

kemp St. Crépin (km 2165)

PÁTEK 10.7.

ferrata Gorges de la Durance

Ferrata v úzkém hrdle řeky Durance na konci hlubokého kaňonu má všechny „moderní ferratistické atrakce“. Tři ferraty jsme v jednom okruhu prošli za tři hodiny, vstup je 5,- Euro ve skupině (jinak 6,- Euro), otevřeno mají od 9.00, příjezd z L’Argentiere do vesničky La Batie.

GUIL 4 km

Pont du Simoust ® ústí do Durance

DURANCE 18 km

ústí Guilu ® Embrun

Začínáme na Guilu pod elektrárnou u mostu Pont du Simoust (pod Guillestre) – příjezd je po pravém břehu po silnici (nejdříve asfaltové, později prašné – u řeky několik pěkných míst na spaní), která odbočuje z hlavní N94 u mostu přes Guil (hnědá šipka s lodičkou). Spodní Guil je pěkné svezení WW II(III) pod pevností Mont Dauphin na slepencových skalách, čistá voda. Durance se nejdříve motá v několika ramenech širokým štěrkovým korytem, od mostu St. Clément (nad mostem slalomka, pod mostem kemp) se údolí zužuje a po několika km je slavná vlna Rabioux. Dále až do Embrunu pokračuje pěkná vodnatá WW II-III. Končíme na začátku Embrunu před železným mostem silnice D994D (příjezd je přes město, z hlavní N94 sem odbočit nelze).

kemp St. Crépin (km 2165)

SOBOTA 11.7.

GUISANE 12 km

Le Casset ® Chantemerle

Pěkné svezení WW II(kaskáda III+). Ze začátku málo vody, ale později se nasbírala. Začínáme v Le Casset (za Le Monetier odbočuje silnička vlevo na Le Casset, před vesnicí je vlevo u vody parkoviště; u rybníčků už se nedá volně spát, je tam kemp). Končíme na začátku Chantemerle (hned u silnice je rafťácká základna a parkoviště) – předem vhodné prohlédnout, aby se nevjelo do těžkého úseku.

14:00 odjezd na Dunaj (km 2341), Col du Lautaret, Grenoble, Lyon, Bourg-en-Bresse, Besanson, Mulhouse, Stuttgart, Ulm

NEDĚLE 12.7.

02:00-08:00 spaní na dálničním parkovišti před Augsburgem

10:00 Eining

DUNAJ 12 km

Eining ® Kelheim

Nečekaně rychlá voda (jedeme jen 1,5 hod) v pěkném vápencovém kaňonu. Pozor na parníky! Začínáme pod Einingem (asi 500 m za vesnicí odbočka k řece – brod, dobré místo na spaní), končíme v Kelheimu (za mostem sjet ze silnice doprava, u řeky velké parkoviště).

14:00 odjezd na Regensburg a Rozvadov (km 3433)

19:00 HK – loděnice (km 3842)

SUMMARY

řeky na lodi: 10 řek, 133 km

řeky pěšky: 2 řeky

pěšky: 3 ferraty

autem: 3842 km