NESYTA

V pátek jsme se sešli (Ráček, Filip, Jonáš, Péťa, Bára, Eva, Lenka, Jana, Monika, Honza, Vojta, Petr) v 16 hod na loděnici. Navázaly se kola a zabalila se bagáž a pomalu vyrážíme na cestu.

Asi v 18 hod jsme jako první dorazili na určené místo, kde na nás čekal pan správce. Jonáš si musel hned říci o klíč od dvojlůžáku, aby si ho mohl zamknout, a aby mu ho někdo nezabral. Ještě jsme si od něho půjčili jeden spacák, protože si ho Ráček zapomněl doma. Po půlhodině přijíždí zbytek. Hned jsme se ubytovali, a také jsme hned museli zatopit, protože v pokojích byla zima. Potom si každý udělal večeři a dosyta jsme se najedli. Najednou se Jonáš s Honzou rozhodli, že začnou stavět draka a k tomu se připojili další. Tak jsme promarnili celý večer stavěním dráčků na drakyádu, ale ještě nakonec se hrála jedna hra. Udělali jsme družstva, jedno Péti (Monika, Eva, Honza a Petr) a druhý Barči (Lenka, Jana, Vojta a někdy také Filip), která platila po celý víkend. Pověsily se dva papíry na zeď a po jednom z každého družstva jsme kreslili obrys draka, další očička, ten další nos, další pusu a nakonec třásně a ocas. Vyhrálo družstvo Péti. Najednou jsme zjistili, že Lenka také nemá spacák, ale už se nedalo nic dělat. Trošku se uklidilo a šup do hajan.

Ráno nás Jonáš probudil kolem 8 hod. Nasnídali jsme se, navázali jsme kola na vlek a asi v 10 hod byl odjezd. Před odjezdem Jonáš napsal panu správci, aby nám tu nechal ještě jeden spacák, aby měla Lenka v čem spát. Lenku, Janu a Moniku jsme vysadily u ZOO, protože Lenka pro zdravotní důvody nemohla jet na kole.Tak aby nebyla sama tak Janka s Monikou jí dělaly společnost. V tu chvilku Jonáš zjistil, že i Filip nemá kolo tak zůstal s holkami. Ostatní pokračovali do Bílé Třemešné odkud jsme vyrazili na „nádherný výlet“, slova Jonáše před odjezdem. Tam jsme odvázali kola a vyrážíme na rozhlednu Zvičina. Začínalo to mírným kopečkem a ten se potom změnil v prudší. Vyjeli (vyšli) jsme kopec a dál jsme pak už šli s koly pěšky, protože jsme narazili na zabahněnou lesní stezku. Najednou nás překvapil velký strom přes cestu. Museli jsme ho obejít. Dál to pokračovalo úplně stejně něž jsme došli ke sjezdovce a Jonáš nám řekl, že je to bližší a tak jsme to švihli po sjezdovce. Hurá a jsme tu. Ráček si skočil pro turistickou známku a na jedno pivko a potom jsme pokračovali na hrad Pecka. To bylo pořád z kopečka. Na hradě jsme byli hned. Rozhodli jsme se, že půjdeme na prohlídku. Venku jsme potkali Filipa. Protože jsme už moc nemohli, tak Jonáš s Ráčkem jeli s Filipem pro auta. Přijeli pro nás a navázali jsme kola a jeli jsme zpět na Nesytu.

Nejdříve šel Jonáš a Ráček připravit nějakou prolézačku. Měli jsme všichni docela velký hlad, a proto jsme se museli najíst. Mezitím Jonáš šel připravovat noční hru. Potom jsme šli na prolézačky. Nejdříve jsme měli po provazech přejít z jednoho stromu až na konec. Potom přelézt po žebříku na druhý konec a pak šlo jedno družstvo pryč a to druhý mělo prolézt žebříkem, aby se nedotkli provazu. Nejdříve vyhrálo družstvo Barči, ale potom zas Péti.

V chatě jsme hráli všelijaké hry např. na sochy, protahování studené karabiny… Nakonec jsme měli noční hru. Nejdříve jsme měli dojít po svíčkách na určité místo a tam nám Ráček dal jednu minutu na to, abychom se rozběhli do lesa a hledali obrázky. Potom jsme měli jít k Filipovi a tam je všechny, co jsme si zapamatovali, napsat. Vyhrálo zase družstvo Péti. Potom jsme se šli umýt a vyčistit zoubky a šli spát.

Ráno jsme vstávali kolem 7 hod. Samozřejmě jsme se nasnídali a vyrazili jsme, ale tentokrát v 9 hod. Eva s námi už nikam nejede, protože si pro ni přijede tatínek, musí jet už domů. Nejlepší však bylo to, že Evu jsme ponechali před vchodem v domnění, že ji tatínek vyzvedne tak jak bylo naplánováno a to v 9.00 hod. Pak nám Eva psala, že tatínek přijel v 9.00 hod ale Jonáš zapomněl , že se čas nemění z neděle na pondělí, ale ze soboty na neděli. A tak tam Evička pěkně vymrzla než ji tatínek vyzvedl. Nejdříve jsme se jeli ještě autem podívat na zámek Kuks a chtěli jsme jít na prohlídku, ale paní průvodkyně měla velice náročnou noc a tak se prohlídka nekonala. Tak jsme si alespoň prohlédli zahradu a sochy. Šli jsme dolů na parkoviště a tam jsme počkali na prodavače trafiky, protože si chtěl Ráček koupit zase tu turistickou značku. Pak jsme jeli do Ratibořic. Odtamtud nás na kolo nasedlo 5 ( Jonáš, Ráček, Péťa, Bára a také se k nám přidala Jana), protože ostatní byli znaveni ze včerejška. Chtěli jsme jet do Pekla, ale potom jsem se rozhodli, že pojedeme do Nového Města nad Metují na zámek. Když jsme se blížili do Nového města, tak nám začalo pršet, proto Ráček zavolal Filipovi, aby pro nás přijel. Naložil Ráčka a Jonáše a jeli do Ratibořic pro ostatní a také pro auta. My jsme prozatím zašli do cukrárny. Měli jsme na něco chuť a také jsme si chtěli dát čaj. Nejlepší však byla Barča. Ta tu cukrárnu brala útokem. Asi měla obrovský hlad po tom výkonu na kole. Ale díky tomu něco také zbylo pro Jonáše. Barča mu dala jeden věneček.

Když jsme přišli ke kolům, oni najednou přijeli. Navázali jsme kola a jeli jsme se podívat do Dobrošova na pevnost. Tam jsme akorát přišli na prohlídku. Nejdříve nám něco vyprávěli v jedné místnosti a potom jsme konečně šli do té pevnosti. Bylo to velice pěkné. Po prohlídce chtěl jet Ráček a Filip a jejich posádka někam na jídlo. My jsme nechtěli, a proto jsme už rovnou jeli na Nesytu. Tam jsem se najedli a šli jsme se postupně vykoupat. Honzovi se stal menší problém. Jak tam mají jenom sprchové kouty, tak si Honzíček vzal špunt a tu vaničku dole si napustil vodou a pak si tam lebedil asi půl hodiny. Pak když Jonáš přišel do koupelny, tak se málem zhrozil, co je tady za potopu. Mezitím co Péťa vytírala, tak Jonáš s Bárou zatápěli a uklízeli popel na některých pokojích. Asi po jedné a půl hodině přijeli ostatní. Šli také umýt a už jsme ani nehráli hry, protože bylo už moc pozdě. Šli jsme vysílený spinkat, ale nedalo se jen tak usnout, protože to byl ten večer, co se na nás hnala ta vichřice z Německa. Tu chvilku Ráček zpříjemňoval masáží Péťu, Barču a Filipa. Ostatní hrdinové se koukali na televizi a asi o půl noci vypadl proud.

Tentokrát jsme byli jen někteří vzhůru asi v 7 hod, ale vůbec se nám nechtělo vstávat, a proto jsme leželi do 9 hod. Vzbudili jsme ostatní. Proud stále nešel. Potom jsme se nasnídali a pomalu jsme si měli už balit. Dneska se měla odehrávat drakyáda. Poslední úpravy a šli jsme na kopec. Skoro všem se ten drak zlomil, protože byl docela silný vítr, ale jen jeden zůstal. Byl to drak Honzy. V tom na louku za chatu přichází správce a říká nám jestli jsme si byli projít cestu na hlavní silnici. My na to proč? Přes cestu byl strom, který zapříčinil výpadek proudu. Takže jediná cesta, která vedla zpátky na hlavní silnici byla přes louku. A protože celou noc pršelo, tak louka byla dost podmáčená a tak jsme říkali, že zažijeme ještě nějaké dobrodružství při cestě domů. Přišli jsme zpět na chatu, vzali jsme si jídlo a šli jsme vařit do velké kuchyně na plyn z důvodu stálého výpadku proudu. Potom jsme jen uklidili celou chatu a pomalu jsme odjížděli. Pomaličku přijíždíme na louku a Jonáš zastavuje auto a začíná fotit, jak to ještě krásně jde. Po chvilce Jonáš začíná tancovat po louce, ale věří svému autu a svému umění za volantem. Vše zvládá pohodově, ale strach byl! Jonáš se otáčí do zpětného zrcátka a vidí, že Ráček má veliké problémy. S obrovskou horlivostí se mu snaží jet pomoc, ale na podmáčené louce se moc dělat nedalo. Šli jsme se na něho podívat pěšky. Ráček se svými sjetými pneumatikami má značné problémy vůbec se rozjet. Filip vyčkává, jak si povede Ráček. Ráček za pomocí posádky auto dává do pohybu a s protáčejícími se koly jede dál. Filip samozřejmě jako největší frajer na to šlápne a tím jak protočil kola tak má auto jako jedno nehezké zvířátko. Nakonec se všichni dostáváme na státní silnice a pokračujeme směr Hradec Králové. Z celého víkendu vyhrálo družstvo Péťi. Na loděnici jsme se rozloučili a honem domů.

Peťule