Pátek 28. 6.
odjezd cca 15:30 z HK
Po cestě zjišťujeme, že Landquart má moc vody (65 kubíků), takže jedeme až do Illanzu.
U fotbalového hřiště je zdarma stellplatz i s kadibudkou.
Příjez do Illanzu cca 1:00.
Sobota 29. 6.
V 10 ráno odjíždíme proti proudu Rýnu do Tavanasa. Slon během převážení aut trénuje alpinstart z kamene. Jednou úspěšně, jednou ne.
Vorderrhein Tavanasa - Illanz 14 km
WWII-III (III-IV, III+)
Prohlížíme jeden rozbitý jez a jedno těžší místo v zatáčce. Konec v Illanzu u karavanplatzu pod soutokem s Glennerem.
Po obědě jedeme obhlížet Glenner od Vorsu až po Illanz. Moc vody. U tunelu a před ním hodně z kopce a stromy. Uvidíme ráno.
Spíme znovu na stellplatzu v Illanzu.
Neděle 30. 6.
Pozdnější vstávání po deštivé noci. Glenner určitě ne, na kaňon se nám nechce. Vorderrhein hodně nastoupal.
Vorderrhein Illanz - soutok 20 km
WWIII (IV-) 230 m3/s
Opravdu hodně vody. Obrovské vlny (větší než za ideálního stavu na Imstu). Ze začátku se trochu bojíme, protože je nemožné rozumně rychle zastavit. Dvakrát prohlížíme, podruhé nejtěžší místo (IV-) cca 3 km před půlkou soutěsky. Místo není nijak zákeřné, ale válce jsou jak autobus a je potřeba mezi nimi hledat lajnu.
Podruhé jedeme v rozšířené sestavě
Vorderrhein Illanz - Versam Safien 10 km
WWIII (IV-) 230 m3/s
Doba plavby 45 minut.
Přejíždíme přes Oberalppass do Andermattu. Vjíždíme do mraků a už z nich nevyjedeme.
Spaní v kempu Gotthardpass.
Večer první kytara a Pán prstenů. Míra schvaluje Amazonku jako náhradu Sáry.
Pondělí 1. 7.
Chceme odpočinkovější den. Míra plánuje "procházku" kolem přehrady Göscheneralpsee. 700 m převýšení, jdeme téměř celou cestu ve viditelnosti 15 - 50 m. Značně nám to kazí výhledy. Nakonec aspoň na pár minut vidíme hladinu jezera a pár kopců. Za normálního počasí to musí být nádhera.
Večer po příjezdu první grilování. Obchod v Andermattu je drahý.
Spaní v kempu Gotthardpass. Těšíme se na konec deště.
Úterý 2. 7.
Ráno balení v kempu, po snídani odjezd do Realpu. Cestou ze silnice pozorujeme vodu.
Furkareuss Realp - Hospental 7 km
WWII-III-III+ (IV-)
Jedeme cca hodinu. Nejtěžší místo asi po kilometru. Je vidět kamenný mostek a řeka nabírá spád. Přímo pod mostem je první z asi 3 - 4 stupňů. Technická pasáž. Druhý stupínek nám přináší prvního plavce. Pak se řeka uklidňuje a už nic záludného nepřináší. Trojice motivovaných jede second run. Tentokrát řeka útočí třetím stupínkem a kromě mokrého oblečení nevydrží taky špička několikrát vařené lodi.
Přejezd přes Gotthardpass. Nahoře výhledy (i když je stále zataženo). Dolů to bereme starou cestou z kočičích hlav. Chceme teplo, tak sjíždíme údolím až před Biascu a máme krásné místo na spaní u Ticina.
Středa 3. 7.
Canyoning Boggera
Ráno voláme na elektrárnu u nástupu kaňonu Boggera (Val Cresciano). Nástup 35 minut. Několik komerčních skupin. Začíná se 17metrovým slaněním (nebo skokem). Potom několik slanění, několik skoků. Když se kaňon otevře a křižuje ho cesta nahoru, následují 2 skluzavky a pak 4 slanění okamžitě po sobě. Nad tímto čtyřslaněním se nám nedaří lokalizovat jeden pytel s lany. Bohužel musíme konstatovat, že je asi na dně jedné z tůní. Čtyřslanění proto trvá asi 40 minut s jedním lanem. Poslední pasáž už nejdeme a scházíme dolů.
Spíme opět u Ticina.
Čtvrtek 4. 7.
Jedeme proti proudu nad Ambri-Piottu. Nasedačka u štěrkovny nás nabádá k tomu, abychom si šli první 3 km prohlédnout. Najdeme si lajny a vracíme se nahoru.
Ticino Airolo - exit 42 8 km
WWIII-IV, pak WWII-III 19 m3/s
Nejtěžší místo po dvou zatáčkách, potom jeden strom. Nic záludného, pěkný stav vody. U Ambri-Piotta se obtížnost stupeň sníží, ale bez hluchých míst a moc pěkné svezení. Vysedáme 200 m nad jezem.
Po řece jedeme do sportovního obchodu pro plavecké brýle. Nacházíme je v Coopu. Rychle na kaňon Boggera, půlku vyběhnout a za 10 minut máme díky Ondrovi naše lana. Pak chvíli koupání v plavkách a jedeme na večeři do údolí Moesy. Plácek v lese. Přístupová cesta na limitu našich aut.
Pátek 5. 7.
Ráno balíme a vyrážíme do Val Verzasca (pozor, do údolí Verzascy je zakázaný vjezd s vlekem, tak ho necháváme dole a lodě házíme na střechy). Parkujeme na vysedačce středního úseku. Jdeme se projít po druhé straně řeky cca kilometr proti proudu. Prohlížíme skluzavku a jedeme nasedat.
Verzasca střední 4 km
WWIV (IV+) 8-10 m3/s
Přenášíme 4krát kvůli nedostatku vody v určitých místech. Jinak bomba. Nejtěžší místa jedeme všechny. První kilometr prohlížíme téměř každý metr řeky. Pak začínáme víc jezdit na oči (cca od labyrintu). Jedeme skoro 4 hodiny.
Unavení se jedeme najíst, opít a vyspat do Klettergarten Bellinzona. Self-service kemp, velice příjemný. Jenom je to hned nad nádražím.
Sobota 6. 7.
Odjíždíme z kempu, ještě si tam nárazníkem označkujeme lavičku a frčíme na Moesu. 2 kilometry před nasedačkou zákaz vjezdu. Místní nás upozorňují, že tam byl obrovský sesuv. Moesa se nejede.
Vyjíždíme několik kilometrů do Val Calanca a jdeme se v dešti projít kolem řeky. Někdy se tu třeba vyblbneme i vodácky, teď sucho.
Dole sedíme a obědváme pod plachtou. Pak směr Lugano. Pizza a odjezd Ády. Přejíždíme večer za deště směr Piemont. Spaní na západním pobřeží Lago di Varese na parkovišti. Celou noc déšť.
Neděle 7. 7.
Ráno zbytek přejezdu do Varalla. Snídaně a pak do Piode. Dáváme úsek nad soutěskou.
Sesia Piode - Gole 10 km
WWIII-IV (IV, IV)
2 těžká místa na začátku a pod mostem. Některé pasáže opět suché. Jednou i přenášíme, abychom nejeli po kamenech.
Spíme přímo v Balmuccie na pláži. Večer prší.
Pondělí 8. 7.
Vstáváme na naše poměry brzo (7) a jedeme do Caraforca údolím Sermenzy a Eguy. Výšlap na Alpe di Pisso Belle. Dolů horší sestupový terén (mokrá tráva). 950 převýšení.
Cestou blbneme na vstupce Eguy.
Egua Ferato - Ferato 10 m
Popis je na fotkách.
Hledáme nové spaní ve Val Sesia. Z hlavní silnice u Molino Nuovo k mostu a pak doleva. Ideální. Grilujeme.
Úterý 9. 7.
Už vstáváme unavení. Ráno vedro, snídáme a odjíždíme proti proudu.
Sesia Otra - Mollia
WWIV-IV+
Na Alpin sprintu krásná voda, trochu techničtější po povodních. Jedeme hodinu a půl s lovením tří krys. Dole se bavíme s kajakářem v centru a říká, že to je úplně jiný úsek než býval.
Na další jízdy není morál a síla. Poctíváme návštěvou bar a prohlížíme Rapide di Mollia. Pak prohlídka Alagna Valsesia a odjezd na spaní u mostu. Koupání v řece.
Středa 10. 7.
Ráno odjezd do údolí Sorby. Kousek nad vesničkou Dughera parkujeme na kraji silnice. 5 minut proti proudu stezka k mostku. U mostku nástup.
Canyoning Sorba
Hodně akvatické. Asi 4-5 skoků (jeden přes 10-12 metrů), jedno slanění. Moc pěkné. Po soutěsce s Devil's Slide se řeka otevírá a u mostku je poslední skok a konec. Zpátky k autu asi 15 minut pěšky. Celkem asi 2 hodiny.
Přejíždíme do Rassy a obědváme.
Sorba Slides 100 m
WWIV
Jedeme asi pětkrát skluzavky. Natáčíme, fotíme, nosíme.
Potřebujeme nabít powerbanky, tak je házíme do baru v raftcentru v Balmuccie. Z toho důvodu spíme opět na pláži. Krásný hudební večer pod hvězdami.
Čtvrtek 11. 7.
Ráno po snídani vyjíždíme přímo z pláže.
Sesia Balmuccia - Prati di Vocca 6 km
WWIII (IV+)
Za první zatáčkou řeka vtéká do kráké soutěsky. Rapide di Balmuccia teče daleko víc z kopce, než to vypadá ze břehu. Dochází morál. Někteří končí. Dál pěkná trojka s hezkými místy.
Po vodě začínáme přejezd domů. Z Varalla přes sedlo do Gravellona Toce, kde nakupujeme dárky domů. Potom přejíždíme v nesnesitelném dusnu, na které jsme si dávno odvykli, do pobřežní riviéry Lago Maggiore. Kupujeme zmrzliny, koupeme se v jezeře, navečer jdeme na pizzu.
Zkoumáme předpoveď počasí a vymýšlíme program na zbytek zájezdu. Přejíždíme do údolí Moesy a chystáme se na extrémně deštivou noc s výdhledem na Cascate Buffalora.
Pátek 12. 7.
Ranní porada jasně ukáže, že jakýkoliv větší program by už byl na téhle straně hřebene na sílu. Jedeme za trochu lepším počasím do Švýcarska a nakonec dojedeme až k Bregenzu.
Dáváme krátký výšlap na kopec Staufen. Nádherné výhledy na údolí Rýnu a Bregenzsee.
/ Poznámka autora: Program posledního dne dopisuju 3 měsíce po konci zájezdu. Je krásné, jak zůstávají v hlavě pouze krásné výhledy a naprostá nechuť některých členů zájezdu chodit do kopce už dávno zmizela. /
Oběd a odjezd. Za Rozvadovem projíždíme nějaké supercely, ale nás už dávno počasí nijak nevzrušuje.
Příjezd do HK cca 23:00.
Celkem:
3 noci v kempu, 11 nocí bez kempu! (náš rekord)
10 řek
2 kaňony
3 výšlapy
32,5 obratlů