Výběr z fotografií z let 1975 - 2024

70. léta

Začátky na Slezské plovárně
Základem oddílu vodní turistiky byla parta kluků a holek, kteří se znali z pionýrské loděnice nebo z jízdárny a jezdili spolu trampovat. V roce 1974 vyrazili poprvé na vodu. V roce 1975 zakotvili na loděnici na Slezské plovárně ve společném oddílu se „závodníky“ - slalomáři a sjezdaři. Další členové se nabalovali různým způsobem – kamarádi, sourozenci, partneři, odchovanci vodáckých kroužků na pionýrské loděnici, kteří se po uplynutí pionýrského věku neměli kam vrtnout. Kromě sjíždění tuzemských řek a účasti na VTJZ začali pořádat také zahraniční vodácké zájezdy.


Vltava 1974 – Honza s Přemkem v časopise Mladý Svět


Na Slezské plovárně

80. léta

Budování loděnice
V roce 1981 se rozdělil slalom a vodní turistika a oddíl vodní turistiky se přestěhoval na bývalou vojenskou plovárnu u Staré nemocnice v těsném sousedství TJ Slavia. Areál nebyl ve stavu, který by vyhovoval potřebám oddílu. Bylo možné využívat pouze dřevěné kabiny po obvodu plovárny, zděný domek byl trvale obydlen panem Huškem, který neměl z aktivity vodáků radost.

Začalo období budování loděnice, a to výhradně svépomocí. Ve východní části byly větší, tzv. důstojnické kabiny, které byly postupně zatepleny a přebudovány na dílnu a malou klubovnu, ze zbylého nezatepleného prostoru vznikla loděnice. Malé kabinky v západní části byly využívány členy oddílu pro uložení osobních věcí. Kromě toho bylo nutné vybudovat molo, zařídit a vybavit skladovací kabinky včetně autokabiny a udržovat celý areál. Oddíl měl v té době cca 30 členů a objem prací byl obrovský. Povinnost brigádnických hodin byla od roku 1985 zvýšena z 15 hodin na 25 hodin pro člena oddílu za rok. Kromě prací na loděnici se stavěly oddílové laminátové lodě, členové vydělávali peníze na pořízení dopravních prostředků brigádami ve Sběrných surovinách a pracovní povinnost měl oddíl též na sportovní hale TJ Slavia, která byla v té době (zčásti svépomocně) stavěna.

V roce 1985 byl pan Hušek umístěn v domově důchodců, takže bylo možné vyklidit jeho domek a přestavět ho. Z původních čtyř místností byly zbouráním příček vytvořeny dvě, na levé straně velká klubovna a na pravé straně dílna s ústředním topením. Původní dílna v dřevěné části areálu byla dále využita jako sklad lodí a forem.

Kvůli vzrůstajícímu počtu členů a množství vlastních i oddílových lodí byl na pozemku vedle malé klubovny postaven plechový sklad lodí.

Toto uspořádání loděnice trvalo do roku 2003, kdy bylo východní křídlo zničeno požárem, včetně malé klubovny a všech uskladněných lodí. Malá klubovna pak nebyla obnovena a celé východní křídlo slouží jako sklady lodí, vybavení a převlékárny.



Loděnice 1983 (dětský den)



Loděnice 80. léta – zděný domek a malá klubovna

Sportovní činnost
Vodácký rok měl v 80. letech poměrně pravidelný průběh.
Na jaře:
- velikonoční sraz na Úpě a Metuji
- VTJZ Jizera I a II
- VTJZ Kamenice
- VTJZ Divoká Orlice - Litický oblouk
- VTJZ Otava + šumavské řeky
- VTJZ Labe
- VTJZ Sázava
- VTJZ Doubrava
- VTJZ Blanice
V létě byl zájezd a na podzim:
- Lipno
- VTJZ Teplá (párkrát s Lomnickým potokem)
- VTJZ Střela
- VTJZ Hamerský potok
- sraz na Opatovickém kanále
- Hloučela
Všechny spluté řeky byly evidovány, podle počtu km a obtížnosti toku byly sportovní výkony obodovány a každoročně vyhodnocovány v soutěži „Nejzdatnější vodák“, ve které se členové oddílu umísťovali na předních pozicích. Spolu s řekami byly evidovány také „čochtany“ a vítěz dostával putovní figurku vodníka Čochtana, na jehož pentličkách bylo jméno vítěze navždy zapsáno.



Slovensko 1986 – odjezd Roburem a poprvé s Matyldou na Belé

Dětský oddíl Vodáček
Dětský oddíl vznikl v roce 1983 a od té doby kontinuálně pokračuje. První letní tábor proběhl v roce 1986 na Slovensku v Borové Sihoti, první zimní tábor o jarních prázdninách v roce 1988 v Mladkově.

VTJZ na Divoké Orlici - Litickém oblouku
14.4.1984 oddíl pořádal po několikaleté pauze VTJZ na Divoké Orlici – Litickém oblouku (byl to
6. ročník, předchozí byly v 70. letech). Další ročníky se uskutečnily:
27.4.1985 – VTJZ 7. ročník
2.5.1986 – VTJZ 8. ročník
2.5.1987 – VTJZ 9. ročník + VTJZ-M 1. ročník
28.5.1988 – VTJZ 10. ročník + VTJZ-M 2. ročník
13.5.1989 – VTJZ 11. ročník + VTJZ-M 3. ročník
12.5.1990 – VTJZ 12. ročník + VTJZ-M 4. ročník

Vodácké vybavení
V 70. a 80. letech používali členové oddílu výhradně vlastní vodáckou výbavu. Pořízení prvních oddílových lodí bylo spojeno se vznikem dětského oddílu v roce 1983. Oddílové kajaky byly žluté, takže na vodě měl vedoucí jezdec za sebou skupinu žlutých „káčátek“. Vesty byly polystyrenové, rychle stárnoucí, málo nosné. Neoprenové kalhoty (silné a tuhé) měl málokdo. Nepromokavé bundy a šprajdy si vodáci šili sami, stejně jako neoprenové ponožky. Helmy byly buď hokejistické, nebo laminátové vlastní výroby. Pádla byla dřevěná, oblíbená byla také vlastní výroba kajakářských pádel s laminátovými lopatkami na dřevěné žerdi.



Typická výstroj z „osmdesátek“ – vesta plněná polystyrenem a hokejová přilba

Éra laminátu
Stavba laminátové lodě znamenala pro jejího budoucího majitele následující postup:
- sehnat si materiál - to máte kanystr pryskyřice, skelnou tkaninu několika gramáží, skelnou rohož, 10 m tkalounu, popruhy na úchyty, kus násady na „brdečko“...
- domluvit si formu a zaplatit kopytné
- zapsat se do pořadníku na víkend v dílně
- přemluvit 4-5 šikovných kamarádů na celodenní práci a připravit jim jídlo a pití
- vstát ve 3 ráno a zatopit v dílně, protože lodě se většinou stavěly v zimě a laminovat se musí v teple (nikoliv aby stavitelé nezmrzli, ale kvůli chemické reakci polyesterové pryskyřice)
- v sobotu s kamarády loď postavit a v neděli ji sám dodělat a zmizet z dílny, aby mohl stavět někdo další
Na laminátové lodi je také potřeba jezdit opatrně, protože opravit se loď (většinou) dá, ale je to hrozná práce a s každou záplatou roste váha lodi.



Oprava laminátových lodí na zájezdu

Dopravní prostředky
V 70. a 80. letech se na větší akce jezdilo autobusem TJ Slavia, který bylo ale obtížné plně obsadit. Oddíly na východě Čech se různým způsobem sdružovaly, aby byla doprava co nejhospodárnější. Bylo možné využít také oddílový rumunský „gazík“ ARO. Členové oddílu toužili po větším a komfortnějším dopravním prostředku. Za peníze vydělané na brigádách byl v roce 1984 zakoupen minibus Robur, který byl v létě 1984 na loděnici zcela obroušen a nalakován na žluto-okrovou barvu. V roce 1985 přibyla červená Škoda 1203. Se stoupajícím počtem účastníků akcí Robur přestával stačit a v roce 1989 byl nahrazen žlutobílým
autobusem RTO, který byl na přední masce vyzdoben plastovou zelenou chobotnicí. Autobus sloužil do roku 1992. V roce 1993 byla zakoupena Avie – přepravník osob, která byla vylepšena záclonkami, schránkou na pádla a boční plachtou (přístřeškem) a úspěšně absolvovala tuzemské i zahraniční výpravy v 90. letech.


ARO (začátek 80.let)


Robur v Jeseníkách (1985)


autobus RTO na Ukrajině (1990)



Avie ve Francii (1996)

Léto hradeckých dětí
Léto hradeckých dětí byla obdoba současných příměstských táborů. Pořádala je TJ Slavia v 80. a 90. letech a oddíl vodní turistiky připravoval pro děti vodácký program na loděnici (jako jeden z mnoha sportů).

Matylda
V roce 1986 oddíl objednal a zakoupil Matyldu – zmenšenou verzi nafukovacího plavidla používaného při expedicích na velké řeky v Asii. Poprvé Matylda vyplula na zájezdu na Slovensku na Belé. Dále byla každý rok používána na Lipně a na zájezdech v Rumunsku a v Jugoslávii. V 90. letech už její využití nebylo příliš časté. Počátek výroby běžných nafukovacích raftů předznamenal její konec. V roce 1994 byl do oddílu koupen první nafukovací člun a Matylda byla prodána.



S Matyldou na Lipně

90. léta

Po roce 1989 se otevřely nové možnosti – cestování do zahraničí, individuální aktivity v dřívější době zapovězené apod. Vodácká i budovatelská aktivita členů oddílu přestala být tak intenzivní jako v předchozím období. Přesto byl téměř každé léto uspořádán zahraniční zájezd a Vodáček po mírném útlumu pokračoval, včetně letního tábora. V roce 1995 si první členové oddílu pořídili plastové lodě K1 a C1. V červenci 1997 zasáhla loděnici povodeň na Orlici. Bohužel většina aktivních členů byla
v době povodně v zahraničí. V době kulminace voda dosahovala k vratům do areálu, podlahy v kabinkách byly pod hladinou. Největší škody byly v malé klubovně, jejíž podlaha byla níž než jiné části loděnice, a v plechovém skladu lodí, kde se lodě naplnily vodou a po jejím opadnutí se některé rozlámaly.

Kulturně-společenské aktivity
Na sportovní činnost se postupně nabalovaly další aktivity. Z dětských dnů původně pořádaných pro děti členů se postupně vyvinul Pohádkový les pro veřejnost. Od roku 1994 vodácká sezóna nekončí na přelomu října a listopadu, ale až Mikulášskou Orlicí v příslušných převlecích. Od roku 2001 oddíl pořádá Vodácký bál v Country Clubu Lucie. V letech 2001 – 2010 se uskutečnil každý rok Vodácký divadelní festival v divadélku Jesličky.


Pohádkový les 2003


Mikulášská Orlice 2004

Požár v roce 2003
V létě roku 2003 začalo docházet k soustavnému poškozování majetku na loděnici. Několikrát byly propíchány pneumatiky na Avii a vleku na lodě, Avie měla rozbité okénko, byly založené menší požáry Avie a vleku, na místě byly nalezeny výhružné dopisy. Vše nasvědčovalo tomu, že se nejedná o náhodný vandalismus cizí osoby, ale že promyšleně škodí někdo, kdo dění na loděnici dobře zná. Události byly postupně hlášeny na policii, která však pachatele nevypátrala.

V pátek 3.10.2003 došlo k založení požáru, při kterém celé východní křídlo loděnice lehlo popelem, včetně všech věcí, které zde byly uloženy. V následujících týdnech policie vypátrala a usvědčila pachatele. Byl jím člen oddílu, který byl na loděnici od svých dětských let, postupně se vypracoval i na vedoucího dětského oddílu, ovšem svou nespokojenost a osobní spory se pokusil řešit záškodnictvím a založením požáru.

Při požáru shořelo nebo bylo neopravitelně poškozeno celé východní křídlo loděnice, kde byly uloženy lodě, materiál a nářadí, shořela také malá klubovna se vším vybavením. Oddíl přišel o 31 lodí (laminátových, plastových i nafukovacích). Soukromí majitelé přišli o 23 lodí a 6 nenahraditelných forem na stavbu laminátových lodí. Škoda na budově a movitých věcech byla vyčíslena na 1,2 milionu Kč.

V dubnu 2005 se konal soud s pachatelem, který byl odsouzen k podmíněnému trestu a náhradě škody. Částky za náhradu škody byly však stanoveny podle znaleckého posudku, který cenu zničených věcí snížil podle jejich stáří. Výsledkem byla situace, kdy ani pro oddíl, ani pro poškozené členy nebylo možné pořídit si za vyplacené částky adekvátní sportovní vybavení jako náhradu zničeného.

Mezitím probíhala obnova loděnice, v roce 2004 bylo postaveno nové křídlo, rozměrově a vzhledově stejné jako shořelý objekt, ovšem s vhodnějším vnitřním uspořádáním.



Stav loděnice po požáru 2003



Obnova loděnice 2004

2005 - Založení vodáckého klubu – odtržení od TJ Slavia
Počátkem roku 2005 byly zveřejněny plány na rozvoj TJ Slavia, které zahrnovaly také využití prostoru loděnice pro jiné subjekty než oddíl vodní turistiky. Obava o budoucnost autonomie oddílu vedla k odtržení od TJ Slavia a založení samostatného klubu VK Slavia. Tím skončila 30letá kapitola oddílu vodní turistiky. Klub plynule převzal všechny aktivity končícího oddílu a úspěšně je rozvíjí.

Oddílové zájezdy do r.2000

1974 – Vltava
1975 – Slovensko, Polsko
1977 – Slovensko, Polsko
1978 – Rumunsko
1979 – Rumunsko
1980 – Slovensko, Polsko, Vltava
1981 – Slovensko, Polsko
1982 – Rumunsko
1983 – Slovensko
1984 – Jugoslávie (zájezd ÚV ČSTV)
1985 – Rumunsko
1986 – Slovensko
1987 – Rumunsko
1988 – Vltava
1989 – Jugoslávie
1990 – Ukrajina (s KVT Pardubice)
1991 – Rakousko
1992 – Itálie (CVOK)
1993 – Rakousko
- podzimní Salza
1994 – Rakousko, Slovinsko
- Litva, Lotyšsko (s KVT Pardubice)
1995 – Rakousko
- podzimní Salza

1996 – Francie
1997 – Slovinsko, Itálie
1998 – Francie
1999 – Norsko s CK
2000 – Rakousko

Dětské letní tábory
1986 – Borová Sihoť (Liptovský Hrádek)
1987 – Borová Sihoť (Liptovský Hrádek)
1988 – Otava - Annín
1989 – Borová Sihoť (Liptovský Hrádek)
1990 – Borová Sihoť (Liptovský Hrádek)
1995 – Štěnkov
1996 – Štěnkov
1997 – Vltava
1998 – Ohře
1999 – Berounka
2000 – Otava
2001 – Labe – Špindlerův Mlýn – Jaroměř
2002 – Sázava
2003 – Roudnice n.L.
2004 – Roudnice n.L.

2005 – 2025, VK Slavia Hradec Králové, z.s.

Osamostatnění od TJ Slavia založením vodáckého klubu VK Slavia Hradec Králové 28. 6. 2005 bylo obrovským impulsem pro další činnost. Do vedení klubu nastupuje další generace. Předsednictví po Standovi Silberovi přebírá Petr Dittrich, dětského oddílu Vodáček se ujímá Jana Dittrichová. Do činnosti klubu se bohužel nezapojuje mnoho odchovanců, nicméně přichází již dospělí potomci zakládajících členů a rodiče dětí z Vodáčku. A že činnost není malá! Voda, lyže, běžky, pěšky, cyklo, eskymáci na bazéně, oddíl Vodáček, zájezdy do blízkého i dalekého zahraničí, úspěchy v ČPV. Údržba a rozvoj areálu a autobusů. Současná čísla - 150 členů a roční obrat bezmála milion – hovoří za vše. Bez nadsázky lze říci, že se partě nadšenců podařilo vybudovat jeden z největších a nejúspěšnějších vodáckých klubů v republice.

Revitalizace areálu loděnice
Stavba nových skladů lodí po požáru (požár 2003, výstavba 2004) podnítila další opravy a investice v areálu loděnice. V naprosté většině svépomocí se za dvacet let podařilo rozšířit sklady lodí (2016) včetně přístavby skladu raftů (2018), nátěr fasády a střechy domku (2005), oprava klubovny a kuchyňky (2006), zabezpečení (mříže 2007), přístavba střechy na autobus a příjezdové cesty (2013 a 2022), oprava střechy plecháče (2018), houpačky pro děti (2009 a 2022), klouzačka do vody (2019), skácení smrku před klubovnou (2019), oprava WC, nerezové pisoáry, vyvložkování komína (2021), zcela nové molo (2021 a 2022), balanční dráha a workoutové hřiště (2022), výstavba nových převlékacích kabin (2023), dřevník (2024) a sauna (2025). Průběžně opravy elektroinstalace a osvětlení, opravy převlékacích kabin, jejich střech a chodníků před nimi, nátěry, …


přístřešek pro autobus


nové molo


houpačky



workoutové hřiště


sauna

Vodácké vybavení
S minulým stoletím definitivně skončil věk laminátu a vládu přebírá doba plastová. Místo stavění lodí svépomocí se smolí žádosti o dotace a vodácká výzbroj a výstroj se nakupuje od zavedených výrobců. Takto klub postupně získal sedm plastových turistických deblovek, čtyři zavřené ameriky, čtyřicet pět (!!) plastových kajaků (většinou oblíbené dětské Dagger Dynamo, dorostenecké Železný Mag a dospělácké Exo Rexy), několik singlkanoí, tři rafty Gumotex Ontario a sedm nafukovacích kanoí Gumotex Baraka. Dále mají členové klubu k dispozici kanoistická i kajakářská pádla (TNP Jago a Rapa), helmy (Hiko Bukaroo), plovací vesty (Hiko Swift), vodácké bundy (Hiko Switch) a špricky (Noname Rock). V neposlední řadě je k dispozici vybavení na lezení a canyoning.



Autobusy
Avie nám již byla malá. Pořizujeme postupně větší autobusy SOR C7,5 (červen 2012), SOR LC9,5 (leden 2019), SOR LH9,5 (leden 2025) a nové vleky Agados DONA (duben 2020) a Agados VZ26 (říjen 2020). Řízení autobusů zajišťují naši šoféři Erik Přívratský a Miloš Jenček, o údržbu se neúnavně starají Tomáš Vašátko a Břéťa Grňo. A ruku k dílu postupně přidává i omladina ☺


SOR C7,5


SOR LC9,5 s novým vlekem



SOR LH9,5

Sportovní činnost
Sportovní činnost je úzce spojená s dětským oddílem Vodáček. Tréninky probíhají na loděnici, na slalomových kanálech, v zimě eskymování na hradeckém bazéně (od sezóny 2010/11). Členové klubu vyráží jak na přírodní vodu (Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Šumava), tak i na pravidelné závody Českého poháru vodáků, kde se umisťují na předních příčkách (ČPV Otava, Sázava, Blanice, Jihlava, Svratka, Úhlava, Teplá, Střela, Hamerák). Dále se klub pravidelně účastní dalších závodů (Vavřinecký potok, Junior kajak fest a Xrace, Bobr cup, Krumlovský vodácký maraton) a splutí (Chrudimka, Doubravka, Botič, Čerťáky, …) a vyjíždí i na turistická splutí Vltavy či polských řek. Na podzim cyklistika a pěší turistika (tradiční Obřák v Krkonoších), k zimě patří neodmyslitelně výlety na lyže. Na zahraničních zájezdech zařazujeme i vysokohorskou turistiku, ferraty a canyoning. Pozadu nezůstává ani naše sekce seekajaků. Se sportovní činností souvisí i kontrola a údržba bezpečnostních prvků u jezů na řekách v povodí Labe, které má náš klub na starost.

Umístění v ČPV oddíly dospělí:
1. místo 2014, 2015, 2021
2. místo 2004, 2005, 2008 – 2013, 2016, 2017, 2019, 2020, 2022 - 2024
3. místo 2018
4. místo 2006, 2007


Zájezdy
Na zájezdy na řeky do ciziny blízké i daleké se spojujeme s kamarády od Karlových Varů po Košice. S většími expedicemi nám pomáhá Slon z Příbrami:
2000 – Slovensko Tatry, Slovinsko Julské Alpy, podzimní Rakousko (Ötz, Inn)
2001 – krasové řeky Chorvatska, Itálie (Noce a Dora Baltea), podzimní Rakousko (Ötz, Inn)
2002 – Bavorsko Karwendel, Norsko
2003 – Řecko, Itálie (Noce, Sesia), podzimní Rakousko (Saalach, Salzach)
2004 – Bosna a Černá Hora, Švýcarsko Bernské Alpy, podzimní Rakousko (Salza)
2005 – Chile, Bulharsko, jarní Rakousko (Ybbs, Erlauf, Mürz), letní Rakousko (Möll, Isel), podzimní Rakousko (Enns, Salza)
2006 – jarní Rakousko (Brandenberger Ache), Turecko, Švýcarsko (Inn, Ticino)
2007 – Ukrajina, Itálie (Rienza, Noce, Sesia, Toce)
2008 – jarní Rakousko (Enns, Golling), krasové řeky Chorvatska, Slovinsko (Julky), Kyrgyzstán
2009 – Albánie, Francie (Bonne, Verdon, Durance)
2010 – Španělsko Pyreneje, Itálie Dolomity
2011 – Makedonie, Francie Savojsko, podzimní Rakousko (Inn)
2012 – jarní Rakousko (Zinkenbach, Koppentraun), Maroko, Itálie Furlánsko
2013 – Rumunsko Retezat, Švýcarsko Wallis, podzimní Rakousko (Ötz)
2014 – USA Colorado, Slovensko Tatry, Slovinsko Julské Alpy, podzimní Rakousko (Inn)
2015 – Itálie Apeniny, Salza, Rakousko Kitzbühelské Alpy, podzimní Rakousko (Ötz)
2016 – Bulharsko Řecko Rodopy, Salza, Rakousko Lechtalské Alpy, podzimní Rakousko (Inn)
2017 – Francie Přímořské Alpy, Rakousko Gailtalské Alpy, podzimní Rakousko (Ötz)
2018 – Rumunsko Rodna, Salza, Bavorsko Karwendel, podzimní Rakousko (Inn)
2019 – Francie Pyreneje západ, Salza, Rakousko Nízké Taury, podzimní Rakousko (Ötz)
2020 – Rakousko Vysoké Taury, podzimní Rakousko (Inn)
2021 – Rakousko Lofer, podzimní Rakousko (Ötz)
2022 – Bosna, Salza, Rakousko (Isel), Francie (Durance), podzimní Rakousko (Inn)
2023 – Francie Jura a Savojsko, Salza, Julky a Dolomity, Švýcarsko Rýn, podzimní Rakousko (Isel)
2024 – Černá Hora, Salza, Tessin a Piemont, Francie (Durance), podzimní Rakousko (Ötz)


Dětský oddíl VODÁČEK
V roce 2005 funguje oddíl Vodáček v poměrně komorním složení, počet dětí se postupně snižuje a získávání nových členů stojí velké úsilí. Trpělivost se ale vyplácí, děti postupně přibývají a z deseti se skupina rozrůstá na ca 35 malých vodáků. Od roku 2005 do roku 2025 prošlo Vodáčkem více než 200 dětí. Někteří zůstávají členy až do současnosti a Vodáček možná brzy přivítá i jejich děti. Skupina je věkově smíšená (od 7 do 18 let) a potvrzuje se, že to je velmi prospěšné. Pro mladší děti jsou ti starší inspirací, starší děti se aktivně podílejí na vedení tréninků, působí jako instruktoři na příměstském táboře a zapojují se do celkového fungování vodáckého klubu. Od jara do podzimu probíhají tréninky na loděnici a jsou doplněny výjezdy na slalomový kanál v Brandýse nad Labem. V zimě se přesouvají do tělocvičny, na lezeckou stěnu a na bazén na nácvik eskymáckých obratů. Kromě účasti na závodech Českého poháru vodáků jsou pravidelnými akcemi také cyklovýlety a lyže.

Umístění v ČPV oddíly mládež:
1. místo 2005, 2009, 2013 – 2016, 2019 – 2024
2. místo 2004, 2005, 2008 – 2013, 2016, 2017, 2019, 2020, 2022 – 2024
3. místo 2011
4. místo 2006, 2010

Soustředění:
Stěžejní akcí je každý rok na přelomu července a srpna letní vodácké soustředění.
2005 – 2011 – slalomový kanál v Roudnici nad Labem (10 – 15 dětí)
2012 – 2019 – slalomový kanál ve Wietržnici (Polsko), (15 – 28 dětí)
2020 – 2021 – slalomový kanál v Roudnici nad Labem (25 a 21 dětí)
2022 – současnost slalomový kanál Wietrznice Polsko (25 – 29 dětí)
2022 – současnost – slalomový kanál Roudnice nad Labem pro dorost
Vzhledem k přestavbě kanálu v Roudnici bylo nutné najít pro soustředění nové zázemí. Tím se stal slalomový kanál na řece Dunajec v Polsku ve Wietrznici. Ideální podmínky na učení začátečníků a menších dětí s krásnou přírodou všude kolem. V době covidu se na dva roky soustředění přesouvá opět do Roudnice nad Labem a od roku 2022 se vrací do Wietrznice. Zároveň od roku 2022 přibývá další soustředění, a to v Roudnici nad Labem pro pokročilé dorostence.




ČPV Hameráček
V roce 2017 jsme od vodáků z TJ Slovan Jindřichův Hradec převzali pořádání dětského závodu ČPV Hameráček na Hamerském potoce na spodní trati ze Dvorečka do Jindřiše. Akci jsme pořádali v letech 2017, 2019, 2021, 2022 a 2024 (již 45. ročník). Protože je pro soutěž třeba postavit trať, obsadit rozhodčí, prezentaci, občerstvení a další, je třeba cca 50 pořadatelů a všem patří velký dík!



Akce pro veřejnost
Klub pokračuje v pořádání tradičních akcí:

Vodácký bál – v Country Clubu Lucie a s bohatým kulturním programem, kankánem a půlnočním překvapením. Pořádáme od roku 2001, v roce 2024 byl již 22. ročník.



Pohádkový les – pravidelně se účastní cca 100 dětí 2 – 12 let v doprovodu rodičů, pořádáme od roku 2001.



Příměstský tábor – od roku 2011, poslední týden o prázdninách pro děti 6 – 12 let.



Mikulášská Orlice – splutí Orlice ze Svinar na loděnici v příslušných maskách. Pořádáme od nepaměti.



A co dále?
To je přeci jasné, je to generační výměna! Z odrostlých členů dětského oddílu Vodáček se zformovala parta „Děcka VK Slavia“, která se postupně zapojuje do dění v klubu, ať už jde o trénování dětí, pomoc při pořádání akcí, údržbu autobusu i areálu loděnice. Jednou z nejvíce viditelných věcí, které jsou plně v režii nové nastupující generace, jsou nové webové stránky klubu, kde návštěvníci naleznou veškeré informace o činnosti klubu včetně přihlašování na akce a zájezdy.

Výběr z fotografií z let 1975 - 2024