ITÁLIE 2015 - APENINY
Celý duben v Apeninách ani nesprchlo, svítilo sluníčko a teploty byly kolem dvacítky. V řekách tedy beznadějné sucho. Naštěstí těsně před naším odjezdem vydaněji zapršelo a vodní stavy se mírně zlepšily. Program zájezdu jsme tedy upravili tak, abychom zbytky vody z dešťů stihli a sjeli si třeba Taro, které by jinak bylo nejspíš suché. Co se týká avizovaných elektráren, nakonec byly spíše na obtíž, žádná nám s vodu nepomohla, naopak.
ÚTERÝ 28.4.
20:30 odjezd z Prahy HK (0 km) přes Rakousko na Villach a Tarvisio, uzavřený Predil objíždíme přes italské Udine
STŘEDA 29.4.
08:00 Pulfero
NATISONE 8 km
Pulfero - Ponte San Quirino
Vody není moc, ale sjízdné. Začínáme na konci Pulfera (výše je vody málo). Jízda je pohodová po čisté vodě, několik pěkných míst se zelenými tůněmi, za naší vody do WW II, ale i tak plaváčci. Zastavujeme před vjezdem do závěrečné soutěsky – San Pietro al Natisone, most odbočky na Vernasso (u mostu autobusová zastávka a plac na parkování), za mostem proti proudu se sejde k vodě na začátek soutěsky. Soutěska začíná pěkně, průjezdy mezi slepencovými bloky, ale voda nemá sílu. Někde za polovinou ale přijíždíme k silně zablokovanému místu, kde řeka protéká několika sifony. Obtížné přenášení vpravo (kdo přistál vlevo, vydrápal se na silnici a k vodě se už nedostal). Po tomto místě stále zablokování a několik úzkých průjezdů a za chvíli podjídíme most San Quirino. Končíme asi 500 m za mostem u levého přítoku Alberone, bus parkuje na polní cestě u mostu přes přítok.
13:00 odjezd – Padova, Bologna, Modena, Parma, Fornovo di Taro
19:00 v údolí Tara sjíždíme na sjezdu Borgotaro, jedeme kousek proti proudu řeky a spíme pod jedním z mostů přes Taro nad Ghiare u fotbalového hřiště (1221 km)
ČTVRTEK 30.4.
TARO 25 km
Gotra - Casella
Začínáme u jezu pod Gotra (u jezu je plac, kam se vešel i bus). Jez sjíždíme vlevo nebo vpravo (uprostřed dráty). Nejveselejší peřejka je hnedle pod jezem (za větší vody by byla asi i WW IV). Následuje ještě několik peřejek a od Borgo Val di Taro se řeka rozlévá do šířky a spád se zmírňuje, široké štěrkové koryto, vody je tak tak. Tento nudnější úsek pokračuje až do Ostia Parmense. Zde se řeka zúží, přibere dva přítoky a najednou je vody dost. Řeka vteče do úžasného údolí s peřejemi do WW III. První řeka v Apeninách a hned horký favorit na jednu z nehezčích řek zájezdu. Končíme v Casella na mostě (doslova – bus parkuje na mostě) do Case Pesci.
Poznámka: cestou sjíždíme několik jezů – pozor na dráty, které z jezů všemožně i nemožně čouhají. To bohužel platí pro všechny apeninské jezy …
Jedeme na nákum do Fornovo di Taro a odtud přes Calestano (řeka Baganza suchá) do Pastorello k řece Parma. Ta vodu nemá, proto rovnou přejíždíme k řece Enza přes San Polo d´Enza. Spíme na piknikovišti na levém břehu u mostu (a jezu) mezi Compiano a Cedogno.
PÁTEK 1.5.
Řeka Enza pod Vettem moc vody nemá, ale klasický úsek ze Selvanizzy by měl být sjízdný. Jedeme tedy na start – na konci Vetta doprava na Ramiseto, když se dojede k mostu přes přítok nejezdit přes most, ale pokračovat rovně po nové silnici na Ramiseto. Z Ramiseta přes kopec do Selvanizzy.
ENZA 13 km
Selvanizza - Vetto
V Selvanizze začínáme v pískovně. Vlastní Enza je suchá, trochu vody přitéká z přítoku Cedra (elektrárna). Nakonec to (překvapivě) jde docela dobře a bez drncání. Asi po 1 km je dvojitý jez (přenášíme vlevo, možná ale by bylo lepší vpravo) a pod ním začíná nejzajímavější část Enzy – parádní rokle se skvělými peřejemi (obtížnost obdobná jako hned ta první peřej na Taru pod jezem), WW III(+). Zde je vody dost (naopak za větší vody by byl úsek laškovnější :-) Po asi 5 km se údolí začne rozšiřovat, řeka vtéká do širokého štěrkového koryta (zde je možné končit – La Mora – ale příjezd k řece jen 4WD autem). Dále je na několika štěrkovištích vody málo, ale i tak jsou zde zajímavá místa. Končíme u mostu pod Vettem, kousek před mostem je jez, který odvádí vodu (náhon se vrací u mostu). Řeka by byla pěkná i dále (konec buď tam, kde jsme spali, nebo až nad jezem před Ciano di Enza), ale zde je už vody málo.
Přejezd přes Castelnovo, Carnola a Bondola k mostu přes Secchii. Spíme na levém břehu pod mostem, ale pozor na padající kameny ze stráně.
SOBOTA 2.5.
SECCHIA 16 km
most Bondolo - Ponte Secchia (Cerrodolo)
U mostu pod Bondolo, kde spíme, se zdálo, že vody bude málo (údajné nadlepšení vodního stavu přes den z elektrárny na přítoku Ozola jsme nezaznamenali). Zde se ale řeka rozlévá v širokém štěrkovém korytě do několika ramen. Kousek dál už je to lepší a nakonec bylo vody dost a jde o velmi pěkné svezení, taková tatranská Belá. Nejlepší úsek je k mostu Gatta, ale pěkné i dál. Spousta míst na trénování. Končíme u mostu hlavní silnice asi 3 km nad Ponte Secchia (Cerrodolo). Hned za mostem začínají jezy, které odvádějí vodu.
Přejíždíme kolem průsmyku Passo d. Radici a Pievepelago do Sestoly. V Sestole KPČ (jogurtová zmrzlina a hrad). Pokračujeme přes Fanano na soutok Scoltenny a Lea, spíme u Panara asi 1 km pod soutokem.
NEDĚLE 3.5.
SCOLTENNA 19 km, 6 hod.
most Riolunato-Vaglio - soutok s Leo
Začínáme u mostu, nad mostem je elektrárna a vrací se voda, která jde pod hrází přehrady v trubkách (ale kaňon pod přehradou úplně sucý není …). Pocity smíšené – velmi pěkná řeka, peřeje do WW III – ALE – cca 20 jezů většinou nesjízdných. No jednou to za to stojí, ale jeli jsme cca 6 hodin. Příště začít až u mostu Sestola-Pavullo, odtud stále pěkné, ale jezy jsou už jen asi čtyři a některé sjízdné.
PANARO 5 km
soutok - skoro druhý most
Na zdejší poměry „vodnatka“, velmi příjemné svezení. Začátek pod soutokem až WW III, dál WW II. Jez před prvním mostem přenést vlevo. Spíme na place na levém břehu kousek před druhým mostem. Původně plánované spaní na pravém břehu pod druhým mostem (pod Monticello) právě buldozerují buldozery.
PONDĚLÍ 4.5.
Pěšárna na Monte Cimone, 2165 m n. m.. Přes Fanano (u pumpy necháváme vlek) a Sestolu po šipkách na Pian del Falco a před lyžařským střediskem Passo del Lupo doleva na Lago della Ninfa. Parkujeme na parkovišti před závorou, po pokračující vojenské silnici se nesmí jezdit. Z parkoviště je to na vrchol asi 1,5 hod.
Odpoledne opět na vodu:
LEO 8+1 km
Ca´ Pilino - soutok, Panaro
Začátek je ve veseničce asi 2 km pod Fananem, vpravo u silnice (tedy na straně, co je řeka) je růžový dům a před ním odbočuje dolů k vodě silnička (směrovka „mulino“). Po silničce se dojde k řece v místě, kde jsou kousek za sebou tři jezy – na vodu dát pod třetím jezem, kde se také přivádí voda odvedená na prvním jezu (dál na řece už jezy nejsou). S vodou to byla bída, zlepšilo se to až po asi 1 km, kde zprava přitéká přítok, odsud to již bylo s vodou lepší. Nejlaškovnější místa byla hned pod třetím jezem, zablokované úseky WW III+, dál příjemná WW II. Po soutoku se Scoltennou pokračujeme asi jeden kilometr po Panaru na předvčerejší místo na spaní.
ÚTERÝ 5.5.
Ráno naposledy Panaro
PANARO 12 km
spaní pod soutokem - most Ponte Samone
Pěkné svezení, WW II, několik míst WW III. Končíme u mostu Ponte Samone, na pravém břehu u mostu je parkoviště pro hospodu (lodě se vynášejí cestičkou asi 100 m před mostem vpravo).
Přejíždíme na jižní stranu hor k moři, tedy přes sedlo Abetone k řece Lima a dál k řece Serchio. Cesta je klikatá a tudíž pomalá, dlouhá a úmorná. U Serchia obtížně hledáme místo na spaní. Nakonec stavíme stany u fotbalového hřiště u Gallicano. (Serchio je, jak uvádí německý popis, opravdu Flussleiche – voda odvedená a údolí zničené. Ale kdyby bylo vody trochu víc, byla by to WW I-II.)
STŘEDA 6.5.
LIMA + SERCHIO 11 + 2 km
Fabbriche - Ponte della Maddalena
Začínáme ve Fabbriche u mostu na Cevoli (bus k mostu nezajede a s obtížemi se otočí na odbočce z hlavní, autem lze zajet až k mostu, za mostem na pravém břehu plac). Voda se zde pouští z elektrárny – máme smůlu, když jsme přijeli, voda ještě tekla, ale než jsme se převlékli, vodu zavřeli (pozor – internetový vodočet je zavádějící, kolísání vody nezaznamenává). Ani místní rafťáci, kteří se zde na vodu také chystali, nevěděli, jak se voda pouští. Nakonec to ale sdrncat poměrně jde, jen pod prvním jezem je úplné sucho (cca 400 m, než se voda vrátí). Splutí ale přesto zajímavé, zcela odlišný charakter než ostatní řeky v okolí. Na rozdíl od zde obvyklých širokých štěrkových řečišť protéká Lima nízkou skalní soutěskou, obtížnost WW II-III(IV). Někdy bych si splutí zopakoval, až bude voda … Nejtěžší místo je asi po jednom kilometru před železnou lávkou (ale žádný problém). Po asi třech km je X jez, přenáší se vpravo přes korunu. Na začátku Bagni di Lucca je ještě jedna těžší peřejka. V Bagni je další šikmý jez, po prohlídce sjízdný. A za visutým mostem pro pěší do Fornoli je další jez, tentokrát vysoký a X, přenášime vlevo přes korunu. Zde u visutého mostu by také bylo nejvhodnější končit (na levém břehu možnost parkování pro auta). Další jez je pod silničním mostem do Fornoli, ten sjíždíme na levé straně, ale pozor, čouhá z něj spousta drátů. No a za chvíli vplouváme do Serchia a po dvou peřejkách je vzdutí velkého jezu, ve kterém stojí starý obloukový most Ponte della Maddalena. U mostu končíme (vlevo), protože pod jezem je sucho a hrázný nás vyhnal.
Přejezd, dlouhý ale rychlý po dálnici k moři do Levanta, spíme v kempu.
ČTVRTEK 7.5.
Ráno odjezd na řeku Magra, ale ta je suchá. Jedeme proto na řeku Vara. U mostu pod výtokem z elektrárny čekáme na vodu – elektrárna pouští každý den včetně víkendů kolem poledne (od jedenácti do jedné), ale zrovna dnes a zítra opravují turbínu … no nic, když voda nejde trubkama, je alespoň plná přehrada, hráz přetéká a sjedeme si tedy úsek mezi hrází a elektrárnou, který se často nejezdí.
VARA 13 km
PN S. Margherita - Brugnato
Začínáme pod starým mostem pod hrází (vodní stav svítí na ceduli na hrázi – přítok 4 m3, odtok 5 m3) – vody se zdá málo, ale nakonec to jde. Moc pěkná řeka, WW II-III. Končíme na (ošklivém) vysedacím místě Brugnato pod dvěma vysokými dálničními mosty. Za větší vody by určitě stálo za to pokračovat dále, ale za naší vody by dále bylo vody málo, protože se rozšiřuje koryto. (Přístup na řeku – jsou zřízena nástupní a výstupní místa s mapou.)
Spaní opět v kempu v Levantu.
PÁTEK 8.5.
Prohlídka Parco Nazionale delle Cinque Terre, tedy 5 vesniček na skaliskách u moře. Na průzkum volí každý jiný dopravní prostředek – kolo, námořní loď, vlastní kajak, vlak, své nohy. Odpolene přejíždíme na řeku Trebbia. Spíme v kempu před Bobbio (velmi dobrá cena a spát se nechá pod stříškami zdejších karavanů). Spát by šlo i na nasedacím místě v Marsaglii (je tam kemp u raftové společnosti).
SOBOTA 9.5.
TREBBIA 9 km
Marsaglia - Bobbio
Začínáme v Marsaglii za fotbalovým hřištěm u raftové základny na konci vsi (příjezd po šipkách „campo sportivo“. Řeka teče hlubokou roklí, čistá voda, príma tečka za řekami v Apeninách. Vody máme rozumné minimum (vše sjízdné bez drncání), WW II. Asi po dvou třetinách cesty je nedostavěná přehrada, která je hnedle za zatáčkou, když se na pravém břehu objeví žlutý dům. Přehradu lze buď objet tunelem, ale ten je nutné předem namáhavě prohlédnout. A nebo přenést štěrkový nános a projet vpravo průrvou v hrázi. Končíme na konci rokle ještě před mostem – autem z Marsaglie – před mostem skončí vlevo zářez a hned za ním je vlevo plac na parkování a cesta dolů k řece.
13:00 odjezd (2364 km) na Piacenza, Brescia, Brenner, GaPa (cestou nákupy a vaření večeře).
22:00 GaPa, spíme v kempu.
NEDĚLE 10.5.
LOISACH 18 km
Gschwandtsteg - Oberau
> Garmisch (internet) 110 cm
Pěkné svezení jak na klasickém úseku nad GAPA, tak i dále – zde rychlé, WW I(II), místa k trénování. Přenášíme jeden jez v GaPa, další jízky jedeme a znovu přenášíme jez ve Farchant. S Zugspitze za zády je to kýč. Končíme v Oberau.
13:15 odjezd (2881 km) Mnichov, Rozvadov
19:30 Praha (3350 km)
SUMMARY
na vodě: 12 řek, 160 km
autobusem: 3350 km
KILOMETRÁŽE, PRŮVODCE, MAPY:
Řeky
DKV-Auslandsführer Band 2 (Südwesteuropa), 2007.
Dinter, P.: Wildwasserspezialitäten Italiens Alpen & Apenin, Pollner Verlag, 1986
Jančar, V.: Itálie není jen Piemont či Alpy. Hydromagazín 2010/4.
www.ckfiumi.net
www.kajaktour.de
Vodočty
http://www.ckfiumi.net/idrometri
http://www.4-psddlers.com
Mapy
Italy, Michelin, 1:200 000
Italien, freytag & bernd, 1:200 000