WIETRZNICE 2012
Letos se předělává slalomový kanál v Roudnici nad Labem, kde náš oddíl pravidelně tráví letní soustředění, a tak jsme museli vyrazit někam jinam. Bylo hodně kanálů kam jsme mohli jet Troja (na nás moc těžká), Veltrusy, Roztoky, České Vrbné… Ale my jsme se vydali do Witerznice z polské strany Tater.
Sešli jsme se v pátek kolem páté hodiny na loděnici VK Slavia HK, zde jsme naložili lodě, pádla, šprajdy, neopreny, neoprenky, vesty, helmy a vůbec všechno co bylo potřeba na týdenní výpravu do Polska. Kolem osmé večer jsme zamávali rodičům a odjeli na soustředění. Přespali jsme na podiu u fotbalového hřiště u města Kraľovany. V sobotu ráno jsme sjeli řeku Oravu a dojeli do cíle naší cesty - Witerznice, Polsko. Celá cesta nám trvala asi 16 hodin.
Na místě jsme postavili stany. Poté nás Jana rozřadila do skupin (1 – 3). Po rozřazení jsme poprvé vyjeli na kanál. Sjeli jsme si ho asi tak třikrát, a pak jsme se už jenom koupali.
Další dny ubíhaly ve stejném rytmu (ráno snídaně, trénink, oběd polévka, polední klid, trénink, večeře a v deset večerka). Až v úterý jsme šli na půldenní výlet na kopec Wysoka. Ráno jsme dojeli na parkoviště, kde nám nějaký pán nabízel, že nás za 1,- Euro vyfotí. Nikdo z nás jeho nabídky nevyužil. Potom jsme šli proti proudu potoka, až jsme došli na rozcestí, kudy zřejmě vedla pastevecká stezka, protože ta cesta byla celá potroušená ovčím trusem. Po této cestě jsme šli asi 1 km až k úpatí hory. Odtud jsme šli po úzké pěšině až na vrchol. Na vrcholu jsem všem rozdal sušenky, vyfotili jsme se a sešli zpátky k autobusu. Po obědě jsme opět jezdili na slalomovém kanále.
Ve středu jsme sjížděli řeku Dunajec, na které také ležel náš slalomový kanál. Cestou jsme projížděli kolem vyhlídkových lodí, kterým se říká pltě. V půlce cesty jsme měli oběd (jablko, chleba s paštikou). Když jsme dojeli do ¾ cesty nastal čas svačiny (sušenka). Na konci cesty byl udělaný přístav pro pltě. Petr nám řekl, že tam nemáme jezdit, protože tam vtéká kanalizace. Někteří samozřejmě neposlechli, vjeli tam, nabrali bahno a začali ho po sobě házet. Fůj!!! Na závěr výletu jsme se převlékli a zašli nakoupit potřebné sladkosti.
Čtvrtek opět v klasickém stylu, až na to, že večer byla stezka odvahy pro dospělé.
V pátek se konaly závody ve sjezdu head to head a slalomu. Závodilo se v kategoriích: prcci, skupina 1 a 2, dospělí, K1, C2.
Večer jsme koukali na fotky, které Miki nafotil. Celkem přes 600 fotek. Poté bylo vyhlášení závodů. Ráno starší vstali a zabalili oddílové stany a uložili do autobusu. Po budíčku (7:00 hod.) si všichni zabalili své věci a rozloučili se s kamarády, kteří tu zůstali a odjeli jsme domů. Cesta proběhla bez problémů. Na loděnici jsem s Láďou za odměnu umyl autobus zvenku a holky též za odměnu umyly autobus zevnitř (pozn. Jany – To vážně NEBYLO za odměnu. Ale jestli se ti taková odměna líbí, není problém ji zavést.)
Když bylo vše hotovo, poděkovali jsme Petrovi a Janě za krásný týden, rozloučili se a odjeli domů.
Už dnes se těším na další soustředění.
Napsal Martin Smetiprach, fotil Miki.