UGANDA 2010
14.12.2010. – 18.1.2011
Po dlouhých přípravách a nekonečném shánění sponzorů jsme se konečně dočkali a v úterý 14.12.2010 stojíme v letištní hale a loučíme se na 36 dní s nejbližšími.Let do Istanbulu a následně do ugandského Entebbe přežíváme v pohodě a po výstupu z letadla se dokonce i shledáváme s celou naši výbavou. Následuje první z mnoha přesunů lokálním taxi a dobrodružství začíná!
První dny prozkoumáváme krásy ostrova, který se pro náš pobyt stává domovem a začínáme trénovat na opravdu skvělejch vlnách. Na ostrově objevujeme rodinku opic nebo také spousty hadů, gekonů, pavouků, ale hlavně přírodní vířivku. První dny jsou ve velice podobném rytmu. Ráno v osm snídaně, před desátou na vodu, v jednu oběd, odpočinek v hamace, ve čtyři znova na vodu, v půl osmé večeře a pak už jen poklidné večery při šachu či knížce a občas, ale jen vážně občas nějaká ta párty. Pomalu si začínáme zvykat na vlny i na tu masu vody, která tady teče. Když už máme po několika dnech dost Clubu i Specialu tak si jdeme dát Day II sekci. Začínáme kousek nad Super hole, kde má své teritorium jeden malinkej, tři a půl metrovej krokodýl. Trochu si zablbneme ve válci a pak už pokračujeme přes několik peřejí, kde vlny o velikosti dvou metrů nejsou výjimkou. Cestou zastavujeme u několika dalších vln a u jednoho velice luxusního mega vlnoválce, ve kterém se opravdu bavime až do posledních sil. Tento úsek je typický tím, že mezi peřejema jsou docela dlouhá jezera, kde občas narazíte na nějakého hada. Poslední jezero je nejdelší a my už vážně nemůžeme, ale scenerie, která se nám nabízí nám vše vynahrazuje. Rudý západ slunce nad Nilem, klid a jen šest kajakářů v srdci Afriky. Několik dalších dní opět trénujeme a občas zajedeme do Jinji, kde si zpestřujeme stravu steaky.
Konečně tu je ten den, na který jsme všichni zvědaví. Ano 24.12. bez sněhu a zimy! Ráno jdeme pádlovat a po obědě se uchylujeme k odpočinku a hraní různých her. K večeři dostáváme hodně luxusní grilované kuře a nálada je báječná. Po úžasném jídle se scházíme u hezky ozdobené vánoční borovičky a vyměňujeme si dárky.
Dva dny po Štědrém dnu se přesouváme na horní část řeky s názvem Day I. Ubytováváme se v chatkách v kempu Eden rock a dáváme si takovou menší dovolenou. Trávíme zde 2 dny a sjíždíme každý den 2x úžasné peřeje jako jsou The Hump, Bujagali falls, 50-50, Wave train a nebo asi nejznámější Silverback, kde se řeka zužuje tak do desetimetrového koryta s klesáním asi tak osm metrů a končí neuvěřitelně obrovskými vlnami. Ty, když se vám zlomí na hlavu tak vám pěkně zavaří.
28.12. se vydáváme na náš pětidenní trip k hranicím s Kongem. První den dojíždíme k městu Fort Portal, ubytováváme se v kempu již standardně s opičkama nad hlavou a občas se tu prý dokonce objeví slon. Další den prohlížíme město, navštěvujeme několik kráterových jezer a několik vesniček, kde se seznamujeme s místním životem. Navečer se již dostáváme k hlavnímu cíly našeho výletu, a to k národnímu parku Qween Elizabeth national park. Přespáváme v Simba kempu a ráno v šest nám nic nebrání vyrazit zkoumat krásy africké savany. Dopoledne trávíme ježděním křížem krážem po vrchní části parku, kde narážíme na spousty impal, vodních antilop, buvolů, slonů a hlavně na lvy, ke kterým se můžeme díky druhému autu se strážcem parku přiblížit na tři metry. sice jen na chvíli, ale přesto se nám daří udělat pár fotek. Odpoledne jdeme na safari na loď, které je ještě úžasnější. Večer nás čeká oslava Silvestra. Všichni jsme unavení natolik, že o půlnoci místního času upadáme po dvou pivech do bezvědomí a probouzíme se dopoledne na Nový rok, který trávíme odpočinkem ve Fisher king lodgi u bazénku. Odpoledne již vyjíždíme směr Kampala. Na půli cesty se zastavujeme v parku Lake Mburo national park. Stany stavíme uprostřed parku na břehu jezera, odkud na nás vystrkují hlavy hroši a okolo pobíhají prasata bradavičnatá. Večer trávíme u ohně a o půlnoci jsou dokonce slyšet z dálky lvy při lovu! Asi jeden z nejhezčích večerů v Africe. Ráno opět v půl sedmé vycházíme s naším ozbrojeným guidem na pěší procházku parkem. Dostáváme se do míst, kam bychom autem nemohli. Procházet se mezi africkými zvířaty je nezapomenutelný zážitek. Odpoledne už dojíždíme do Kampaly, kde se zastavujeme na úžasném steaku v restauraci hned vedle americké ambasády. Pozdě v noci všichni unaveni dojíždíme zpět do kempu. Zde na nás čekají Čonkovic a společně oslavujeme opožděný “Silvestr”.
Poté už nám zbývají dva poslední týdny, které trávíme tréninkem na vlnách Nile special a Club wave. Jeden den si ještě jdeme dát Day II sekci a tentokrát to bereme přes Kalagala falls, což je takový zábavný vodopád, který se nachází v jednom z ramen Nilu. Poté už pokračujeme známou trasou a užíváme si pohody. Dny utíkají a náš odjezd se blíží. Začínáme si uvědomovat, že za chvíli budeme muset do zimy a zpět k povinnostem. Poslední dva dny před odletem trávíme opět v kempu Eden Rock na úseku Day I. Užíváme si naposledy všechny ty úžasné peřeje, jelikož už v březnu kvůli přehradě zmizí. V den odletu ještě naposledy na rozloučenou dáváme Day I. Odpoledne nás čeká už jen dokupování dárků domů, balení, loučení s přáteli, kteří zde ještě zůstávají a odjezd na letiště. Do letištní haly se nám moc nechce, ale bohužel tato neuvěřitelná cesta někdy musela skončit, a tak se 18. ledna 2011 vracíme štastni, zdrávi a plni zážitků domů.
Ondra Křivánek