ČERNÁ HORA 2024
30. 4. - 12. 5. 2024
Zima byla letos zvláštní. Sice na Balkáně napadlo nejvíce sněhu z celé Evropy, při nezvykle teplých Velikonocích měsíc před naším výletem skoro všechen roztál. Na horách ho už byly pouze zbytky nad 2000 m. Naštěstí před naší cestou v horách sprchlo, takže voda byla nakonec vlastně ideální  Počasí ideální – žádné velké vedro, ale na tričko, kraťasy a sandály to bylo stále. Zakaboněno s deštěm bylo jen jeden den. Program jsme více méně stihli, jen velkým busem některé přejezdy byly pomalejší. Spaní většinou výborné (kempy i nadivoko). Řeky parádní s neskutečně čistou vodou. Až na Ibar. Kolem řek na jihu (Cijevna, Morača) čisto, na severu (Lim, Ibar) ale balkánský nepořádek. Vodácky byly řeky vodnaté a ne úplně lehké.

ÚTERÝ 30.4.
21:00 odjezd z loděnice HK směr Brno, Bratislava a přes Maďarsko a Chorvatsko do Banja Luky

STŘEDA 1.5.
13:00 příjezd k Vrbasu

VRBAS 20 km
Bijeli Buk – Karanovac
Začínáme kousek pod přehradou na dohled peřeji Bijeli Buk. Vody je letos (oproti minule) minimum (těsně před naším příjezdem vodu vypli, ještě jsme ji viděli v korytě), ale i tak zajímavé. Peřej Bijeli Buk je zablokovaná a nepřehledná, ale bez problémů. A spodní kaňon Tijesno nad Karlovacem je za malé vody zajímavější než za velké. Končíme na začátku Karanovace v kempu San, kde i spíme (levý břeh pod raftařskou základnou a lávkou).

ČTRVTEK 2.5.
horní VRBAS 17 km
Krivače – Vinac
Začínáme u motorestu Šest Brače nad Krivače, končíme na konci Vinacu. Velmi příjemné překvapení. Vody dost (a nesmrdí, jako před dvaceti lety). Technická WW II-III s několika kaskádami WW IV, něco i prohlížíme.

Přejezd přes Zenicu a Sarajevo do Brodu na Drině.
Vjíždíme na silnici na Ščepan Polje a spíme v prvním kempu Stari Dud.

PÁTEK 3.5.
Ráno jedeme směr Ščepan Polje, ale přes hranici nás nepouštějí, protože nosnost mostu je 12t (a proti nám jede autobus linky Sarajevo – Podgorica…). K tomu nám praská vlek. Náhradní program je Sutjeska.

SUTJESKA 11 km
DRINA 14 km
Kruševo – Brod
Začínáme u hospody a kempu Camp Sutjeska v Kruševu – je to už mimo NP, abychom se vyhnuli případným komplikacím se strážci NP jako předloni. Vody máme akorát, parádní stav. Rychlá svižná technická WW III(IV), jedna z nejhezčích řek Bosny. Drina má „malou vodu“ (Piva nemele), ale je za této menší vody snad hezčí než za velké. Končíme vlevo před mostem v Brodu u benzínky (výstup od řeky cestou proti proudu od dřevěného domku).

Po společné večeři v hospodě Camp Sutjeska v Kruševu přejezd do Černé Hory přes Gacko a Bileča na přechod Delusa/Vračenoviči (od Gacka už dobrá silnice, v Černé Hoře pak silnice výborné). Spíme na staré silnici u odbočky na Viluški.

SOBOTA 4.5.
Ráno přejezd přes Nikšič do Podgorice na Cijevnu.

CIJEVNA 8 km
Tamare – hranice
Po deštích máme hodně vody. Voda je úžasně čistá, je to paráda! Začínáme na parkovišti pod Tamare. Parkoviště je vysoko nad řekou a slézání k vodě je nesnadné. Začít by šlo 300 m výše u mostu přes přítok, ale tam se zase nedá (s busem) parkovat. První peřej je hned pod parkovištěm a je hodně z kopce s velkými vlnami a podobné následují, voda má sílu a uhání ve slepencových soutěskách. WW III (IV). Asi v polovině úseku je zával – jedeme levou částí (hodně vracáků za kamennými bloky, žádný spěch), případně lze přenést po pravém břehu (za balvany je poměrně pohodlná cesta). Zával lze prohlédnout už při příjezdu autem, na silnici je pruh pro parkování. Řeka dále pěkně uhání v peřejích až k hranicím, končíme u lávky, kde se pěšinkou vlevo vyjde na plac u silnice, kde lze parkovat (asi 800 m před celnicí). Hranice se musí přejet autem po silnici.

CIJEVNA 15 km
hranice – Dinoša
Nasedáme 200 m za celnicí, je tam plac na parkování a asfaltová cesta k domu na břehu ze které po pár metrech odbočuje doprava pěšina k vodě (řeka je stále v hluboké soutěsce, tak je problém najít přístup k vodě). Na spodním úseku je řeka o fous lehčí, ale stále úžasné svezení na peřejích WW III ve slepencové soutěsce. Asi v polovině úseku je ošklivý jez, ze kterého trčí dráty – jedeme těsně při pravém břehu (případně namáhavé přenášení vpravo). Končíme na začátku Dinoše u jakési místní plovárny.
vodočet Trgaj (nad Dinošou vpravo) 125 cm
Pod Dinošou teče řeka na cca 8 km v úzké nudli – vleká výzva, ale za menší vody a po podrobném průzkumu.

Spaní v Podgorici v kempu Titograd.


NEDĚLE 5.5.
Po prohlídce kláštera (dlouhé kalhoty) vyrážíme na Moraču.

MORAČA 34 km
klášter – Bioče
Od parkoviště u kláštera vede za domem a stánky na jeho jižním konci k vodě nová lesní cesta (cesta vede k historickému mostu, ukazují tam i cedule). Horní Morača je príma svezení, kaňon podél silnice s peřejemi do WW IV. Vody zpočátku je tak tak, ale postupně se nabírá z mnoha vyvěraček. Po cca 6 km od ústí Mrtvice vody opět přibývá a obtížnost se snižuje. Poslední možnost úniku je vlevo před vysokým silničním mostem (300 m cesta na parkovací plac u silnice), případně ještě asi o kilometr dál vpravo (sem je příjezd po cestě – odbočka na Trmanje a pod mostem silnice mezi tunely 12 a 13 po špatné cestě k řece). Dál začíná hluboký vápencový kaňon Platije, skály až do vody, ale voda jen teče. Mohutné vyvěračky a vodopády, řeka nabírá vodu. První zával přenášíme přes kameny vpravo (asi by šel jet vlevo, kde přes balvan přeplachuje voda). A hnedle za zatáčkou je druhý zával, který přenést nejde. Je proto nezbytné ho prohlédnout už při příjezdu autem ze silnice z parkoviště před tunely 7, 8, 9 (při příjezdu od Podgorice proti proudu řeky). Oproti dřívějšku je zával změněný – první stupeň jedeme vlevo, druhý středem a potom pokračujeme vpravo. Dále se střídají slepencové a vápencové soutěsky a přidávají se peřeje. Dvě jsou těžší – první je sjízdná při pravém břehu (prohlížet vpravo a případně přenášet vlevo, za kameny je cesta). Druhé těžké místo přenášíme vlevo (dlouhá pěšina za skalními boky). Řeka je stále parádní, peřeje v soutěskách. Jen už je to dlouhé, ale je problém najít přístup k vodě (a parkování). Končíme v Bioče nad ústím Malé Rijeky mezi dvěma mosty – vpravo je malý vracák, ze kterého vede pěšina ke druhému mostu (pozor, vracák nepřejet!). Bus parkuje u domků u silnice.
vodočet Medjuriječe (levý břeh pod mostem nad ústím Mrtvice) 65 cm
vodočet Pernica 76 cm vodočet Zlatica 145 cm

Spaní v Podgorici v kempu Titograd.

PONDĚLÍ 6.5.
MALA RIJEKA 5 km
Potrkš – Bioče
Mala Rijeka teče pod nejvyšším žel. mostem v Evropě. Tento most je kousek nad nasedáním, ale je komplikované se pod něj dostat a navíc by tam nemusela být voda, protože ta se sbírá z mnoha vyvěraček cestou. Začínáme v Potkrš – příjezd po silnici z Bioče do zatáčky vracečky, kde je na ceduli Potkrš. Zde se otočit a vrátit se cca 300 m po silnici zpět, je tam rozšíření pro parkování. Hned vedle jsou dvě tůjky u pomníku a přes silnici od pomníku lze proniknout do roští – je totiž třeba seběhnout ze stráně k vodě. Tento „seběh“ je necelých 200 výškových metrů mezi roštím a vápencovými škrapy (a hady…). Trvalo nám to asi 1,5 hod. Nejdříve je třeba jít roštím kolmo na el. vedení a toto podejít. Zde už je roští řidší, naopak svah strmější. El. vedení nejdříve chvíli následovat (mít ho po pravé ruce) ale včas se vydat více vlevo po stráni směřující na louku v meandru řeky (je tam v roští ruina starého domu, ale ten je vidět, až když se jde kolem). Úžasně čistá voda. Na začátku jí bylo tak tak, ale hnedle za zatáčkou přitéká zleva mohutná vyvěračka a vody je dost. Vyvěraček je ale víc a vody v řece je potom už hodně. Několik peřejek WW III, jeden jez (sjízdný kdekoliv) a už jsme na soutoku s Moračou.

MORAČA 11 km
Bioče – ústí Zety
Až po náš kemp (asi 5 km) parádní slepencový kaňon s pěknými peřejemi až WW III. Potom chvíli nuda až po nový dálniční most. Potom následuje nízká soutěska, místa do WW II, zajímavé. Končíme vpravo pod žel mostem nad ústím Zety (pláž s cestou od parkoviště u žel. přejezdu u vykopávek Duclea

Přejezd k Rožaje na Ibar po nové dálnici a přes Kolašin, Mojkovac, Bijelo Polje a Berane.
Spíme v rozestavěném hotelu za tunelem Lokve nad Rožaje (na nasedání na Ibar by spát nešlo).

ÚTERÝ 7.5.
IBAR 19 km
Rožaje (Plunski potok) – Bač
Vody není moc a je kalnější, než jsme dosud zvyklí. Naštěstí po třech km přítok zleva vodní stav zlepší. Ibar teče hlubokým úzkým kaňonem, skály až do vody, … Kamenné stupně více nebo méně zablokované, WW II, III (IV). V půlce (po 9 km) je X katarakt – obtížné přenášení vpravo s ještě těžším nasedáním (přenášíme asi hodinu). Parádní řeka – ALE – Černohorci z ní udělali skládku a odpadky posílají Srbům – ach jo. Po pěti hodinách končíme ve štěrkovně v Bač. Srbský úsek už nestíháme (a navíc se silnice do Srbska opravuje).
vodočet Rožaje 56 cm vodočet Bač 120 cm

Přejezd k Limu, spaní v kempu Koljeno nad Andrijevicí.

STŘEDA 8.5.
GRLJA+VRUJA+LJUČA 10 km
jeskyně (Donje Vusanje) – Martinaj
Příjezd přes Gusinje (centrum se musí objet), v Donje Vusanje parkujeme u pily (pravý břeh pod mostem). Lodě vynášíme k jeskyni a je to nevšední zážitek. Voda je neskutečně čistá. Dál se zdálo, že bude vody málo, ale drncáme jen v rozlivu pod mostem u pily, potom už vody jen přibývá. Řeka není obtížná (WW I), ale parádní díky čisté vodě. Končíme nad Martinaj v místě, kde se řeka jedním meandrem přiblíží k silnici (je tam místo na parkování).
vodočet Donje Vusanje (pod jeskyní vlevo) 62 cm
vodočet Gusinje 85 cm vodočet Plav 50 cm

LIM 26 km
Plav – Andrijevica
Nasedáme na konci Plavu, mezi kempem (chatky) a hotelem vede cesta k vodě. Sice nemáme žádnou velkou vodu, ale vody je dostatek. Možná akorát pro naši partu  První kilometr dělá řeka jakoby nic, ale pak to přijde. Parádní peřeje WW III na několika km. Dále obtížnost mírně klesá, ale řeka stále skotačí a uhání. Nad Andrijevicí se navíc sevře do soutěsky. Končíme v Andrijevici u mostu asi 1 km pod ústím Zlorečice, parkování vedle v pískovně (levý břeh).

Spíme v kempu Koljeno nad Andrijevicí.

ČTVRTEK 9.5.
LIM 31 km
Berane – Bijelo Polje
Nasedáme v Berane na pravém břehu u mostu hlavní silnice na Rožaje. Trochu to tu smrdí… Nejdřív nás čekají peřeje Malý a Velký Tifran (velký jsme prohlédli předevčírem od tunelu při příjezdu). WW IV bez ztráty kytičky. Dále je řeka lehčí – měl to být hluchý úsek, ale je dost vody, tak to stále pěkně teče WW I(II) a za chvíli jsme u štěrkovny pod Zaton, kde se dá přisednout na hezčí část do Bijelo Polje. Údolí se seběhne a v řece je několik skalnatých peřejí WW III. Končíme uprostřed města v místě, kde se silnice přiblíží k vodě (za benzínkou). Ale protože bylo hodně vody, měli jsme to natáhnout až pod město…

Přejezd do Srbska. V hraničním pásmu prohlídka kláštera Kumanica.
Spíme v Gostun hned za Srbskou celnicí – u motorestu si domlouváme postavení stanů.

PÁTEK 10.5.
LIM 24 km
Gostun – Divci
Nasedáme pod motorestem, co jsme spali. Nejdříve pokračuje hluboký kaňon podobný jako Kumanica Klisura na hranicích, skály do vody a pěkné vodnaté peřeje WW II-III. Kolem Brodareva a Grobnice řeka zleniví, aby nabrala síly na druhý kaňon. Končit (a spát!) by šlo vlevo pod žel. mostem, ale nezajede sem bus, tak končíme asi o kilometr dále – plac na parkování u silnice a cesta k řece.

Dále přejezd stále podél Limu přes Prijepolje (dále je Lim v přehradách), Priboj a Rudo do Bosny.
Dále podél Limu k soutoku s Drinou (před zatopením to musel být úžasný úsek) a kolem Prači na Rogaticu, Sokolac (to šlo nečekaně rychle) a Olovo (to už bylo pomalejší, na kousku nebyl asfalt.

Spíme u Krivaje na parádním tábořišti (voda a WC) u ústí Kamenice (5 km před odbočkou na Vareš, tam už tábořiště není).

SOBOTA 11.5.
Krivaja nemá vodu. Vodočet Olovo 40 cm.

12:30 odjezd domů z Maglaje přes Doboj, Svilaj, po dálnici přes Chorvatsko, Maďarsko (Szekszárd, Budapešť) a Bratislavu.

NEDĚLE 12.5.
02:30 loděnice HK



SUMMARY
na vodě: 11 řek, 245 km
autobusem: 3426 km (z Prahy do Prahy)

KILOMETRÁŽE, PRŮVODCE, MAPY:

Průvodce - hory
Jirásko, L., Leder, L., Lorenc, J.: Jugoslávské hory. 2. vyd., Olympia, Praha 1987.
Kleslo, M.: Bosna a hercegovine, průvodce nejen po horách. PAMIR7000, Havířov 2016
Salihbašič, A.: Bosna a Hercegovina. Vídeň, 2017.

Řeky
DKV-Auslandsführer Band 1b, 1981.
DKV-Auslandsführer Band 5 (Südosteuropa), 1995.
DKV-Auslandsführer Band 5 (Südosteuropa), 2012.

Vodočty – Černá Hora
http://www.meteo.co.me/page.php?id=79

Mapy
www.mapy.cz